Kuriozity z MS

Zajímavosti a kuriozity uplynulých ročníků Mistrovství světa ve fotbale

Od prvního mistrovského šampionátu uplynulo již šestasedmdesát let. Ani druhá světová válka, která na čas pořádání mistrovské soutěže přerušila, nezabránila organizaci dalších jejích ročníků. Pokusili jsme se zmapovat uplynulých sedmnáct mistrovství, a v následujícím výčtu krátkých zpráv vám tak nyní přinášíme přehled zajímavostí a kuriozit, které byly v průběhu uplynulých let na Mistrovství světa zaznamenány.

Bratři si nezachytali

Za celou historii šampionátu bylo hned několik případů, kdy v jednom mužstvu nastoupili bratři. Jeden z těchto případů byl však opravdu výjimečný. S hořkostí na něj jistě vzpomínají zejména jeho aktéři. Na mistrovství v roce 1982 vyjeli bratři Viktor a Vječeslav Chanovi jako reprezentanti Sovětského svazu. Přesto že rodina Chanových měla dvě želízka v ohni, ani jeden z bratrů si nakonec při šampionátu nezachytal. Přednost dostal Rinat Dassajev, a oba bratři se tak mistrovství účastnili jen jako „diváci“. Sovětský svaz toho roku skončil na mistrovství sedmý.

Kapitáni mistrů i poražených

Být kapitánem fotbalového mužstva, které získá mistrovský titul, je jistě výjimečný zážitek a přání každého, kdo má s fotbalem něco společného. Nikomu se to dosud nepodařilo dvakrát. Nejblíže k tomu měl Diego Maradona, který v roce 1986 dovedl Argentinu k vítězství, v roce 1990 ale jeho tým prohrál ve finále. Dunga (Carlos Caetano Bledorn Verri) byl na tom podobně. V roce 1994 přivedl Brazílii jako kapitán mužstva k vítězství, o čtyři roky později však tým na mistrovském šampionátu skončil jako druhý. Méně šťastné skóre si z mistrovských šampionátů odvezl Karl-Heinz Rummenigge. Je dosud jediným kapitánem, který dvakrát po sobě prohrál finále. V roce 1982 porazila tým Západního Německa Itálie, o čtyři roky později se to podařilo Argentině.

Válka je nezlomila

Švéd Erik Nilsson a Švýcar Alfred Bickel jsou jediní dva hráči v historii, kteří hráli na MS před i po druhé světové válce. Oba se účastnili turnaje v letech 1938 a 1950.

Za gól rolls royce

Pro Spojené arabské emiráty nikdy nebyly šance získat titul Mistra světa příliš veliké. Když se ale nějaký ten úspěch přeci jen dostaví, jsou ovace a díky představitelů země opravdu obrovské. Jedné velké odměny se tým dočkal v roce 1990. Mužstvo tehdy sice prohrálo v kvalifikaci třikrát za sebou, ale hráčům Spojených arabských emirátů se podařilo vstřelit dva góly. I když tým odjížděl poražen, v zemi se konaly obrovské oslavy a střelci byli za každý gól odměněni luxusním rolls roycem. Jaké překvapení by asi na hráče čekalo, kdyby se domů vrátili s mistrovským titulem?

Vstup „máničkám“ zakázán

Gayové, vlasatí hráči nebo nositelé náušnic neměli šanci hrát na MS za Argentinu v době, kdy byl trenérem týmu Daniel Passarella. Ten zavedl tak striktní pravidla, že se dokonce i Gabriel Batistuta musel ostříhat, aby nebyl z družstva vyřazen.

Zakopal si jen 56 sekund

José Batista byl vyloučen jen 56 sekund po začátku zápasu v utkání Uruguaye proti Skotsku. Bylo to nejrychlejší vyloučení v historii šampionátu. Fauloval Gorgona Strachana a francouzský rozhodčí Joël Quiniou neměl jinou volbu. Přesto Uruguay udržela nerozhodné skóre 0 – 0 a postoupila do dalšího kola.

Za prohru rajčata

Severní Korea poslala domů Itálii v roce 1966 už v prvním kole. Italští fanoušci nemohli prohru svého týmu rozdýchat. Pro tým to byla ostuda, a tak když mužstvo přiletělo domů, ukryli se hráči na utajeném místě, aby se vyhnuli médiím i rozlíceným fanouškům. Fanoušci ale objevili jejich autobus hned na letišti a zasypali ho ovocem a rajčaty.

Brazílii dovedl k titulu

V roce 1970, když byl Mario Zagallo hlavním trenérem týmu Brazílie, získala země titul Mistra světa. Byl tak první, kdo byl trenérem a v minulosti i hráčem vítězného týmu. Zagallo hrál za Brazílii v letech 1958 a 1962. Později toto zopakoval také Franz Beckenbauer.

Kdo šetří, je třetí...

Autorem jednoho z nekontroverznějších trenérských rozhodnutí je zřejmě Ademar Pimente, trenér Brazílie pro ročník 1938. Ten stáhl Leonidase, hvězdu týmu, který ve dvou kolech vstřelil 6 gólů, ze semifinále. Chtěl ho zachovat v plné síle pro finálový zápas. Semifinále ale Brazílie prohrála, takže hrála pouze o třetí místo. V tomto zápase Leonidas skóroval dvakrát!

Důležité penalty

Penaltové rozstřely hrají při zápasech mistrovství velmi důležitou roli. Nejúspěšnější byly týmy Argentiny, Západního Německa a Německa, které ze tří penaltových rozstřelů všechny vyhrály. Naopak Itálie, která se do podobné situace dostala také třikrát, všechny tři rozstřely prohrála.

Faulovaný brankář

Ramon Quirita byl jediným brankářem, který byl faulován na polovině soupeře. Bylo to v zápasu mezi Peru a Polskem na mistrovství světa v roce 1978.

Reprezentovali dvě země

V historii mistrovství bylo pouze 5 hráčů, kteří se objevili jako reprezentanti dvou zemí.
José Altafini (známý jako Mazzola) za Brazílii v roce 1958 a za Itálii v roce 1962; Luis Monti, Argentina 1930 a Itálie v roce 1934; Ferenc Puskas, Maďarsko v roce 1954 a Španělsko v roce 1962; José Santamaria hrál za Uruguay v roce 1954 a Španělsko v roce 1962 a Robert Prosinecki hrál za Jugoslávii v roce 1990 a Chorvatsko v roce 1998. Dnešní pravidla se změnila a žádný hráč již nesmí hrát za více než jeden národ.

V brance 6 zápasů bez gólu

Ital Walter Zena drží rekord jako brankář, kterému nejdelší dobu nebyl vstřelen gól na šampionátu. Odehrál 517 minut (skoro 6 zápasů) bez gólu na ročníku 1990. Jeho vítězné tažení ukončil až Claudio Caniggia, kdy Itálie prohrála na penalty v semifinále s Argentinou.

Materiál byl redakčně zpracován s použitím http://www.planetworldcup.com