Recenze Made in Gambrinus
Jako by se blížilo Jaro...
Jsou určité věci na světě, které se nemění. Jednou z nich je hudební existence kapely Mňága a Žďorp. Ta totiž funguje už čtvrt století a pořád má co nabídnout. Těžko říct, jestli je to třeba těmi valašskými hvozdy, každopádně jejich novinka Takže dobrý je prostě a jednoduše dobrá.
Zombie všude, kam se podíváš
Že se v posledních několika letech daří zombiím na filmových plátnech, je známá věc. V hudebních kruzích už je to krapet horší. Rob Zombie se snaží, seč mu síly stačí, ale jeho nová deska Hellbilly Deluxe 2 rozhodně není oživlá mrtvola. Je to pořád jen mrtvola.
Depka, na kterou se vždycky těšíme 2
Tohle už je obehraná písnička. Bristolská kapela Massive Attack si opět dala na čas (tentokrát celých sedm let), než vydala novou desku pojmenovanou po jednom německém ostrově Heligoland. A obehraná písnička je i to, že opět potvrdila, že album patří k tomu nejlepšímu, co se za poslední roky urodilo.
Beatles nikdy nezemřou!
Tohle jsem vážně nečekal. Beatles nikdy nebyli moje krevní skupina. Vždycky jsem je respektoval, ale že bych si doma pouštěl jejich desky, to ani náhodou. A najednou, v roce 2010, poslouchám desku Y Not, kterou si nadělil k sedmdesátinám exbrouk Ringo Starr. A chrochtám u toho blahem!
Interview s upíry
Mladí Američané Vampire Weekend nás po dvou letech opět přesvědčují, že popem může být v dnešní době cokoli. Jejich deska Contra je plná jednoduchých melodických písniček, které se tváří jako velkoměstská world music. Nejspíš přesně takhle zní hudba dvacátého prvního století.
Hip hop z kavárny
Dva intelektuálové z Podještědí BPM neboli Básníci před mikrofonem vydali po třech letech druhé album: Horizonty. Pravověrný hiphoper se asi při poslechu poblije, ten nepravověrný si bude v klidu do rytmu podupávat.
Srandičky opičky
Barový povaleč a intelektuál Xavier Baumaxa si udělal takovou desku pro radost. Už ten název: … a ten Clintn, on mi hýkal mluví za vše. Je to jakási hudební variace na jedno havlovské téma. Doposud ale netuším, proč zrovna bývalý prezident se stal středobodem tohoto alba.
Sado maso, sebevraždy. Prostě klasika...
Morbidní a po všech stránkách úchylná kapela s poetickým názvem Vanessa vstala z mrtvých. Po víc jak deseti letech hibernace porodila nové dítko Ave Agony, a dítě rozhodně není neduživé. Ba naopak. Řve, kleje, vzývá satana a libuje si v sexuálních zvrácenostech. Je prostě k pomilování.
Po tomhle půjdou rádia jak slepice po flusu
Kryštof je opět tady. Páté studiové album Jeviště jede po českých a moravských kolejích, občas zažije menší kalamitku a zpoždění, ale nakonec dojede zdárně do místa určení – kvalitního českého popu.
Padej na Mars nebo zpátky k filmu, Jarede!
Los Angeles není jen Mekkou filmu, často se tam urodí i nějaký ten hudební poklad. 30 Seconds To Mars ale uměleckými zlaťáky nechřestí. Jejich This is War je jen odvar různých emo-postpunkových proudů. Hodně se tu tlačí na pilu. To sice rozpláče leckterou patnáctiletou dívčinu – ale místy bohužel i třicetiletého recenzenta.
Aktuality