Tito chalani jsou prostě boží

Řeknu vám jeden naprosto neuvěřitelný a nepochopitelný příběh, který začíná asi takto. Noví Horkýže Slíže mě baví. A to moc. A já nevím proč. Ale je mi to vlastně jedno. 54 dole hlavou je vtipná deska s mnoha jasnými hity. A je krátká. Co víc si přát!

Tenhle text bude zvláštní. Bude to jakási adorace téhle buranské slovenské kapely, která je populární jak ve své domovině, tak i u nás. Což nejlíp dokládá fakt, že nedávno v rámci turné vyprodala jedny z největších hal v České republice. Horkýže Slíže, vědomi si svého statusu federálních hvězd, si v podstatě dělají, co chtějí. Jejich muzika je primitivní. Takový ten pivní rock. Dva, tři akordy, refrén, mírně oplzlý text, stopáž maximálně tři minuty a hotovo.

Jenže tihle chalani na rozdíl od vyhořelých českých putykových kapel jako Alkehol nebo megalomansky směšných eg typu Kabátu zůstávají nad věcí. Navíc dokážou skvěle vstřebávat další hudební styly a umně je využívat. Už před více než dvěma lety jsem tvrdil, že jejich R´n´B Soul je jeden z nejlepších československých hiphopových tracků. Za tím si samozřejmě pořád stojím. A znovu upozorňuju, že je to song, který celou tuhle dneska už povrchní subkulturu skvěle paroduje. Horkýže Slíže prostě mají dar střílet si ze sebe i z ostatních:


 


Navíc mají skutečně cit pro silnou melodii. Pusťte si jakoukoli skladbu z jejich nové desky a dáte mi za pravdu. A když myslím pusťte, tak myslím stáhněte a pusťte. Protože jsou na webu T-mobilu zadarmo.

Každý track je skvělý. Každý text je skvělý. Sice jsou to hrozné kraviny, ale člověk se baví. A vůbec mu nevadí, že Trápný vietor je o prdění a Eva je v sádre řeší orální sex. Prostě normální lidské činnosti, které všichni známe…

Horkýže Slíže jsou vlastně skvělá crossoverová kapela. Zatímco Žúrka čerpá z hiphopových kořenů, smradlavý Trápny vietor z reggaéčka, žvatlavou angličtinou zpívaná skladba My fucking brother vychází z country melodií. Je neuvěřitelné, že jim to neustále vychází!

Občas zabrousí i do podivných cizokrajných jazykových mutací a opět je to jedna velká prdel. Třeba zprzněnou italštinou zpívaný track O sole ignorante, kde jasně slyšíme vliv skáčka, což potvrzuje účast Polemiků, kteří ve skladbě nahráli nástroje. Prostě povedené. U Superstar CS zase pěvecky vypomáhá Márdi z Vypsané fiXy – a opět je to skvělé.

Tahle deska se špatně hodnotí, protože nemá chybu. Jasně z ní cítím, že na koncertech se musí všichni skvěle bavit. A myslím, že si to užívají jak pravověrní pivaři, tak rádobymoderní huliči. Prostě muzika pro všechny.

Je to neuvěřitelné, ale nejslabším článkem je podle mě zrovna singlovka Gándhí Mahátmá. Nicméně, až si ji poslechnete, zjistíte, že i tahle indická blbost má gule:

 


Horkýže Slíže přesně vědí, jak si podmanit posluchače. Neotravujou zbytečnými hudebními kudrlinkami. Jsou krátcí a úseční, žádné zbytečné ciráty. Kéž by takových kapel bylo víc. Kapel, které si na nic nehrajou, jen chtějí bavit svoje fanoušky. I když nemění styl, dokážou pracovat i s jinými hudebními postupy tak, že to nezničí jejich originalitu. Na své si proto přijdou všichni. Jak pravověrní fans, tak i ti, co jsou mimo tuhle základnu.

Je jen škoda, že podobně ujetá komerční kapela neexistuje i u nás. A jestli jo, tak mi o ní prosím řekněte. Díky a já jdu zkusit 54 dole hlavou.

Autor recenze: José Armando

Horkýže Slíže: 54 dole hlavou, 30 minut, 1. října 2009 vydal EMI/Virgin

Tracklist:

01. Intro
02. Gándhí Mahátmá
03. Woodie song
04. Žúrka
05. Superstár CS
06. Eva je v sádre
07. My fucking brother
08. Trápny vietor
09. O sole ignorante
10. Í do riti
11. Vójak

www interpreta: http://www.hor­kyzeslize.sk/