Srandičky opičky
Zhlédnuto: 1736× | Komentářů: 0
Barový povaleč a intelektuál Xavier Baumaxa si udělal takovou desku pro radost. Už ten název: … a ten Clintn, on mi hýkal mluví za vše. Je to jakási hudební variace na jedno havlovské téma. Doposud ale netuším, proč zrovna bývalý prezident se stal středobodem tohoto alba.
Zhruba před tři čtvtě rokem vydal Baumaxa plnohodnotnou desku Desperanto, a opět se s ní trefil do černého. Pořád je z ní cítit jakýsi odér alternativy, ale zároveň víme, že spousta Xaviho skladeb má jasný komerční potenciál. To už se ale dá těžko říct o minialbu …a ten Clintn, on mi hýkal.
Nové album je opravdu spíš takové cvičení, které nemá jasnou strukturu. Je to vlastně jen dvanáct tracků, které se skládají ze šesti písniček a šesti jakýchsi básniček či promluv. Xavi se hlasově převtělil do Václava Havla a s oním rozpoznatelným ráčkujícím rrr odprezentoval svoje umělecké kusy. I když to je příliš silné vyjádření.
Těžko říct, co interpreta i vydavatelství vedlo k vydání alba. Jelikož se na pultech objevilo těsně před vánočními svátky, možná šlo o komerční kalkul. Baumaxa si za ty roky, co vtrhnul na česká pódia, vybudoval slušnou fanouškovskou základnu, která ho nikdy nezklame. Nedokážu si ale představit, kdo by vyhazoval peníze za dvacet jedna minut muziky. Navíc dosti odfláklé. Snad kromě hymnické skladby Opičané rhezignují, v níž se skvěle doplňuje havlovský projev s patetickým textem doprovázeným důraznou kytarovou linkou.
Je to povedená srandička, ale jaký smysl to všechno má? Ukázat skrze havlovský převlek prázdnotu projevů o všech těch pravdách, které sice dobře fungují na papíře, v realitě všedních dnů jsou ale tvrdě bity a vytlačovány na okraj zájmu? Nebo je to prostě celé jenom jedna velká prdel?
Xavi si klidně mohl dát jednoho večera výživného špeka, který ho navedl k napsání několika skladeb o opičanovi Havlovi. Toť vše. Písničky jsou dokonce tu a tam ozvláštněny některými nečekanými hudebními postupy. Například A ten Clintn, on mi hýkal je v rytmu lidové písničky. Písnička sice po textové stránce nemá hlavu ani patu, ale fanouškům Xaviera Baumaxy to určitě nevadí. Jeho (ne)smysl pro dadaismus je všeobecně znám.
Celkově však pochybuju o smyslu oněch meziher, v nichž opičan Havel přednáší jakési tu více, tu méně vtipné slovní hříčky. Je to holt jakási výplň, tmel, který drží rozklíženou a nestabilní koncepci desky.
Například píseň Nevím, zdali smím je o ložnicových problémech manželů Havlových. Taková baladická skladba o milostných strastech exponentů české politické a herecké elity. No, sranda největší! Co vám mám povídat.
Reggae rytmy rozpoznáme u příznačně pojmenované skladby Ganja je zlo, ve které se zpívá o špatných účincích ganji na jasnozřivé uvažování. Samozřejmě i tento song stejně jako všechny ostatní je zpíván havlovskou dikcí, což je sice vtipné, ale Bůh ví, co má předobraz opičana Havla s marihuanou společného.
Vsuvky či legrácky typu Opičan Havel – Golf nebo Opičan Havel – Fejsbuk jsou pak úplně jasné vycpávky. Podobně i beatboxový track Slintn působí jako pouhý trénink před koncertem. Z tohoto důvodu rovněž pochybuju, jestli se některá z písní prosadí a stane se další Baumaxovou hitovkou. Já myslím, že ten potenciál nemá žádná z nich. Ani Robátko ve španělských rytmech nemá tu sílu a drajv, kterými prosluly starší Baumaxovy skladby.
Takže … a ten Clintn, on mi hýkal je prostě pouhopouhá srandička, která by mohla fungovat jako bonusový doplněk plnohodnotné desky. Jako samostatné album je to ale … ehm… ztráta času.
Autor recenze: José Armando
Xavier Baumaxa: … a ten Clintn, on mi hýkal, 21 minut,
14. 12. 2009 vydalo EMI
Tracklist:
01. Opičan Havel – Pokrm
02. A ten Clintn, on mi hýkal
03. Opičan Havel – Herečka
04. Nevím, zdali smím
05. Opičan Havel – Berounka
06. Ganja je zlo
07. Opičan Havel – Golf
08. Slintn
09. Opičan Havel – Fejsbuk
10. Robátko
11. Opičan Havel – Phezident phavdy
12. Opičané rhezignují
www interpreta: http://xavi.litvinoff.cz/
http://xavier.bloguje.cz/
Zatím žádné komentáře.
Aktuality
