Starý dobrý soubor kreténů

Jsou věci, které se nemění, a jednou z nich je muzika
Tří sester. Už čtvrtstoletí je to hospodský rock, ve kterém se ve většině případů zpívá o chlastu. A nejinak je tomu samozřejmě i na nové desce Lázničky.

Tahle deska se těžko recenzuje. Tři sestry totiž nikdy nijak výrazně neexperimentovaly s formou ani obsahem. V podstatě furt jedou tu stejnou písničku se stejným textem. Je vlastně neuvěřitelné, že Fanánek i po tolika letech dokáže vymýšlet písničky na jedno dané téma. Už to je kumšt a ukazuje se, že ne nadarmo platí Fanánek za jednoho z nejoblíbenějších muzikálových i reklamních textařů.

Už v prvním tracku V pekle nebo v ráji nám Fanánek jasně říká, že je spokojený s tím, jak se Tři sestry vyvíjejí nebo ještě lépe nevyvíjejí. A tak to pokračuje až do závěrečné šestnácté skladby.

Výhodou u Lázniček a u celé diskografie Tří sester je, že se s tím moc nepářou. Předpokládám, že album vždycky natočí za pár dnů a stihnou mezitím do sebe vyklopit mnoho škopků piva. Nejspíš plzeňských dvanáctek, což se asi ostravským fanouškům Tří sester moc nezamlouvá. Ale co, vždyť je to jen jedna z mnoha odrhovaček, která možná zlidoví, možná ne.

To je vůbec umění Tří sester, že mnoho jejich songů se za těch dvacet let, co jsou v širším posluchačském povědomí, stalo skutečnými hity. Ani nemá smysl je vyjmenovávat, protože jich je fakt hodně. A je jasné, že i z Lázniček má několik písní hitový potenciál. Jen by to chtělo podpořit nějakým videoklipem. Třeba jako když před patnácti lety Fanánek zcela nečekaně proslavil Sahulu v naprosto obskurním videu. Ale refrén si doposud pamatuje minimálně půlka tohohle národa:

 


Muzika Tří sester není pro každého. Jejich skladatelský um není žádná bomba a ani texty nejsou žádná sláva. Chlapíci v kapele prostě vědí, co na fanoušky platí – zpívání o chlastu ve všech podobách, ženských a Sahulovi. A právě píseň Jako Sahula je svým způsobem zvláštní. Všichni víme, co se Sahulovi stalo, ale Fanánek tuto poctu mrtvému brachovi pojal typicky třísestrovským způsobem. Jak člověk sedí někde nalitý a připadá si jak Sahula, který dělal všechno do extrému. Žádná důstojná tryzna za zemřelého se nekoná.

Písničky jsou si hodně podobné, takže nejspíš až po konci koncertního turné si tenhle soubor kreténů řekne, co má dlouhodobý potenciál a co je sračka. A já jim teda ve výběru rozhodně radit nebudu, protože jejich muzika se mi vážně slívá v jeden dlouhý opilecký trip.

To ale není kritika, protože když to Fanánek zkoušel jinak a pomáhal si například hip hopem, dopadlo to blbě. V případě Tří sester záleží jen na vás, zda tento pubrockový styl přijmete, nebo ne. Někomu je odporný, někdo naopak slastně chrochtá. Někdo nemůže zapomenout na Fanánkovu angažovanost ve skinheadském hnutí, někdo zase na jeho častou spolupráci s devastátory hudebního vkusu národa v čele s Michalem Davidem. Mně osobně je to jedno. Fanánek není žádný blbec a zarytý fašista nikdy nebyl, a pokud se mu nezvedá kufr z peněz poskvrněných Davidovým morem, je to jeho věc.

Jedno se ale musí Třem sestrám a jejich Lázničkám přiznat – dobré načasování vydání. Když tak člověk poslouchá všechny ty pivní historky, má chuť vypnout počítač a vyrazit na nejbližší zahrádku. Léto sice ještě není, ale stejnojmenný track nám jasně říká, že tak jako každý rok i tenhle bude skvělý. Hlavně s pivem v ruce!

Autor recenze: José Armando

Tři sestry: Lázničky, 44 minut, 19. 3. 2010 vydalo EMI

Tracklist:

01. V pekle nebo v ráji
02. Noční tramvaj
03. Pilsner Urquell
04. Stroj
05. Jako Sahula
06. Lázničky
07. Kolečkový brusle
08. Vandrák Joe
09. Něco se musí stát
10. Polární noc
11. FC Knajpa
12. Naše věrné fanynky
13. Bordel
14. Léto
15. Squatt
16. Zůstal jsem sám

www interpreta: http://www.tri­sestry.cz
http://www.fa­cebook.com/tri­sestry