Chinaski 07

Přihlašte se a přidejte svoje hodnocení

Hodnocení:

3.5

Zhlédnuto: 3679× | Komentářů: 0

Hodnocení recenzenta:

Po dvouleté tvůrčí odmlce vychází sedmá řadovka kapely Chinaski s jednoduchým názvem 07. Než jsem si desku poprvé poslechla, čekala jsem, že to bude standardní Chinaski věc, provázená jejich neměnným a celkem nezaměnitelným stylem, který prostě někdo může a jiný zase ne. Ale hned při prvních tónech jsem byla vyvedena z omylu. Je to ještě horší. Deska je nevyvážená a troufám si tvrdit, že kdyby kapela nebyla už dávno mediálně provařená, neměla by ani šanci něco podobného vydat.

Hned úvodní skladba Shake it je toho jasným důkazem, protože tahle skrumáž zvuků, rádoby připomínajících rock a rap, s textem „samice versus samci, to je důvod k tanci“ a podobnými bezduchými hesly, je opravdu neposlouchatelná.

A ani druhá nasazená Basama fousama na tom není o moc lépe. Přes drsný kytarový podtón a téměř metalový rytmus se z ní vyklube laciná pseudoironická píseň opět s prvky rapu, a tak je spíš k pláči než k pobavení nebo dokonce zamyšlení.

Rádiovou hitovku Zadarmo asi není nutné příliš představovat, i díky mediálnímu humbuku kolem „cenzorského“ zásahu o ní bylo dost slyšet, ale na nový klip se podívat můžete. Alespoň něco málo, co připomíná staré časy.

To čtvrtá písnička Můj sladký anděli připomíná ze všeho nejvíc diskotéky osmdesátých let. Těžko soudit, kde na tenhle nápad páni muzikanti přišli nebo jestli je to všechno jejich novými produkčními Michalem Dvořákem (exLucie) a Milanem Cimfem (Čechomor, Kabát), ale i téhle skladbě chybí nějaký hlubší nápad. Hledat zde pointu je docela marná práce.

Naštěstí další skladba Vzhůru do nekonečna je na tom o poznání lépe. Sladký ploužáček, který aspoň neuráží, působí po předchozích kusech tak trochu jako balzám (i když chvílemi připomíná Paľa Haberu nebo Elán). Skoro bych si tipla, že tohle bude další rozhlasový hit.

Něco tu nehrálo je další sladkobolný cajdáček jako ze školy Michala Davida. Pozor, slabší povahy by možná mohly utrousit i slzičku. Sonet 147 pak doplňuje řadu pomalejších skladeb. Jeho refrén „Pomoci není, komu není rady…“ by si ale k srdci měl vzít možná právě autor.

O moc rychlejší není ani Zrcátko, takže se tahle nekonečná řada zhudebněných nářků začíná stávat doopravdy ospalou. Tichý nájemník je tak po té utahané řadě alespoň svým kytarovým začátkem trochu osvěžující, i když mu to taky nevydrží na dlouho. Občas prostě první zdání klame… Takže až Chátra, song lehce ve stylu funky, alespoň trochu rozproudí posluchačovu krev, i když úroveň textu stále pokulhává. Ale kdo vydržel v kuse poslouchat až sem, měl by už být zvyklý.

Písnička Dopis nás vrací k ospalejšímu tempu, ale kupodivu v nečekaně příjemném vzpomínkovém rozpoložení. Pak už ovšem klesáme jen prudce směrem ke konci a dolů. Přichází Baletka a zpívá o nenaplněných snech tanečnice Ivetky – opět píseň s těžkým námětem a průměrným zpracováním, a úroveň textu ještě přitvrdí v songu Slovní pyrotechnika, což je něco jako funky-rap s přihlouplým textem.

Stále se mi při poslechu téhle desky honí hlavou jedna jediná otázka. „Chlapci, proti čemu bojujete???“ A ani závěrečná píseň Vakuum nevyvrací můj názor, že tahle deska chtěla uležet o poznání déle. I pro celé album je název téhle poslední písně víc než příznačný. Kdyby to nebyl protimluv, řekla bych, že vakuum je na téhle desce místy až hmatatelné.

Autor recenze: Libuška Petržílková

Chinaski: 07, CD, 47 minut, vydal Universal Music 17. 9. 2007

Tracklist: