Středověk v českých ulicích

Tenhle víkend se konečně na ulicích objevily kádě s živýma kapříkama. Ať si kdo chce co chce říká, ale mně to připadá jako bezvadná tradice. Dneska už si kupujeme kapra zabitýho, ale když jsem byla malá, byl to velikej zážitek. Chodila jsem s rodičema kolem kádí, hladila si kapříky, pak přišel konečně ten čas, kdy se jeden až dva koupili, donesli domů a dali do vany. Já byla šťastná, že máme zvířátko, většinou se jmenoval Pepík, když byli dva, byli to dva Pepíci. Vydržela jsem je pozorovat hodiny a vůbec mi nevadilo, že se v tu dobu nemůžu koupat. Pak ale nastal ten velmi smutnej moment. Vražda! Naštestí mí rodiče věděli, že jsem úzkostlivé dítě, tak mord probíhal až v noci, když jsem usnula. Ale ráno byly slzičky, když ve vaně neplavalo nic.

Večer už zas bylo všecko v pořádku, kapřík do zlatova usmaženej, výbornej se salátem a ježíšek a dárky…