Za námi před námi

Tak Ježíška jsem přežila, i když to bylo velice náročný, to popřávání si s kamarády, ty večírky, návštěvy babiček, dědečků, tetiček a strejdů a ty mraky pití a toho jídla. Uf. Jsem asi tak o 100 kilo těžší, žaludek mám přetláskanej a hlavu úplně omráčenou. A už se zase chystá další vypečená akce. Silvestr a uvítání nového roku. To je vždycky velká taškařice a pařenice. Znamená to spoustu chlebíčků, salátů a jiných dobrot. Nemůže chybět taky pitivo, chlazené lahváče a šampíčko na bouchnutí. Ojjojoj. Samozřejmě, že bych kecala, že se netěším, ale už mi to přijde trochu moc. Myslim, že ideální to maj v Číně, kde si daj trochu voraz (i když vlastně nevim, jestli slavěj Vánoce) a novej rok vítaj až v únoru.

Tak vám všem mým příznivcům a příznivcům zlatavého moku přeju vydařenýho Silvestra a veselé a šťastné vykročení do nového roku. A nepřehánějte to s předsevzetíma!