Komu se nelení

Mýmu drahýmu Gustíčkovi se prý v poslední době nějak nezdám nebo co. Prý má o mě strach. Stále tvrdí, že jsem nějaká divná. Dokonce o tom napsal blog. A tak bych ráda uvedla věci na pravou míru.

Odjela jsem si na hory a Gustav to strašně špatně nesl. Musel pracovat, až se z něj kouřilo, a vůbec se mu to nelíbilo. A zdá se mi, že se maličko zbláznil a má z tý práce halucinace. Strašně ho dráždí můj nádherně bronzový obličej. Říká, že jsem nějaká zelená – sám bledý závistí…

Tak mě tak napadá, jestli se na to nějak nevztahuje to rčení: „Komu se nelení, tomu se zelení.“