Mise ukončena!?!!

Bylo to zvláštní, Gábina mi zavolala, že se s ní nutně musim vypravit do Brd na výlet, že si je jistá pokladem, co se v lese skrývá. Prý je to tutovka. Ale nutný je, abysme tam jeli v noci. Náš telefonát byl neustále přerušován podivným chrčením. Bylo to celý divný, ale byla tak urputná a slibovala, že vezme batoh plný lahváčů Gambáčů, a tak jsem nakonec svolil. Sraz jsme měli na autobusovém nádraží a Gábina se mi teda vůbec nezdála, vypadala strašně nezdravě, byla taková celá nazelenalá a měla stráááášně vypoulené oči.

Gustav: Kam teda jako jedeme? Neni ti něco? Nějak se mi nezdáš nenecháme to na jindy?
Gábina: Ne, ne, je mi úplně skvěle, chrrr grrr, dnes je ta pravá noc na hledání, grrr, pokladu. Uvidíš, že budeme boháči, chrrr. Bude to skvělej zážitek. Uf.
Gustav: Proč zrovna dneska? Není přece Velkej pátek, to se hledaj poklady.
Gábina: Grrrr, chrrr, prostě je to dneska důlchrrrrrležitý… Jindy už to nepůjchrrrrde.
Gustav: Ty nějak divně promlouváš, začínám se bát. Nemám radši zavolat sanitku?
Gábina: Ne, ne, je mi úplně skvěle, chrrr grrr. Už tam brzy budem, uvidíš, že to bude skvělý.
Gustav: Jééé, podívej padá hvězda… Přej si něco!
Gábina: Aby tě neunesli, uf, uf…
Gustav: A kdo jako?
Gábina: Už musíme vystupovat, chrrrrrrrrrrrr. Jsme tu.

Les, tma, ticho, nikde nikdo. Náhle uvidím zvláštní světlo. A je ho víc a víc. Podívám se na Gábinu a leknu se…

Gustav: Gábino, – ty ty uf. Morfuješ. To sou blbý fóry.

Gábina se mění v odporné monstrum. Má množství chapadel a z nechutné tlamy jí kape sliz.

Gustav: UF, UF, UF ONI JSOU TADY!!!


Do lesa už mě v noci nikdo nedostane…
A jak to bylo dál? Na to se mě radši neptejte. Nechce se mi o tom zatím mluvit. Najdete to v komiksu – Mise ukončena!