Bez chmele by to nešlo

A protože jsem na chmelnici brigádničil, vím jak to tam chodí, a vím taky, že právě teď se musí začít s jarními pracemi. Nepředstavujte si, že to tam vypadá jako v tom muzikálu. Je to spíš dřina proložená bujarými večírky. Jediná láska, která se tam pěstuje, je láska ke chmelu a samozřejmě k pivu.

Takže co se vlastně musí na jaře udělat, aby se urodilo a bylo z čeho udělat to naše pivo? Chmelnice se nejdřív vláčí, aby byl povrch upravený pro správný řez chmele. Po řezu navazuje drátkování. Dnes už se drátkuje tak, že po chmelnici jezdí traktory s plošinami, ze kterých se tzv. chmelovodiče upevňují na konstrukci. Na jeden hektar chmelnice se spotřebuje okolo 55 kilometrů drátku, což v celé ČR dělá nějakých 300 tisíc kilometrů drátků (to samozřejmě nemám ze své hlavy, ale spočítal jsem, že by to za jednu jarní sezonu omotalo zeměkouli přes rovník hned 7,5krát!).

Po drátkování následuje zavádění chmele na chmelovodiče. To začíná na začátku května a do konce června chmel doroste až na vrchol konstrukce, který je ve výšce sedm a půl metru.

No, tak to bylo poučení, co stojí na začátku za každým půllitrem piva. A to zdaleka není všechno. Vzpomeňte si na to, až se příště napijete. Na zdraví!