ZASE TA ZEBRA

Už několik dní přemýšlím o Gustavovi. Říkám si, jestli ho nepoznamenalo tak netypické mládí, a ty úrazy hlavy. Říkám si, že Gustav je vlastně takovej Mauglí, akorát ne z džungle, ale ze zvěřince. Mít za chůvu zebru není jen tak. Už se spolu nehádáme jenom o tom, jestli dělá osel íííííííííííááááá, či ýýýýýýýáááááááá, ale přibyly otázky další…

Včera se mě Gustav náhle zeptal, jestli si myslím, že je zebra černobílá nebo bíločerná. Nedokážeme se shodnout, a tak jsme se rozhodli, že si o víkendu uděláme výlet do zoo a uvidíme. Doufám jen, že Gustav zase nebude jezdit na kozlíkovi.
Reportáž to bude jistě zajímavá, tak se těšte. Už se chystám, jak udělám Gustavovi přednášku před zebřím výběhem, že si trochu zachytračím. Už střádám informace. Taky mě zajímá, jaký zebry jsou, jestli hodný, veselý, či trochu potrhlý, abych toho Gustu pochopila. Pomozte mi, víte-li něco víc!

ZEBRA
jest africký divoký kůň význačný kresbou tigrovitě pruhovanou. Zebra vyskýtá se ještě někdy ve stádech 50–100 kusů, ale obyčejně mísí se tlupa o 10–15 kusech do společnosti pštrosů, pakoňů žíhaných a buvolců. Kresba jejích pruhů při svitu měsíce tak jest přizpůsobena suché půdě, že již na malou vzdálenost jsou neviditelné. Za dne stádo zeber poskytuje krásný pohled; loví se hlavně pro rozkoš; maso chutná leda domorodcům; mnoho uloví se jich též pro kůži, mnohé padnou lvům za oběť. Zvláštní jest řehot této Zebry; pronikavý počátek zní jako hlas ptačí, končí se však hýkáním oslím. Otázka krotitelnosti Zebry jest pro kolonie důležitá, poněvadž Zebra nepodlehá tak podnebí a moru jako kůň a skot. Krocení usnadňuje se tím, že Zebra snadno se křižuje s koněm i oslem. Zeber bez obtíží používá se v jihoafrické poštovní dopravě a v německých afrických koloniích, tak na př. v Kilimandžarsku tvoří se společnosti pro chov krotkých zeber a pštrosů.

Tolik Ottův slovník naučný…