Gábina je ZEBRA!

O víkendu byla Gábina strašlivě neodbytná. Asi nemá co dělat, jde na ni podzim, neumí se sama zabavit a odnáším to já. Vůbec nechápe, že Gustav má taky jiný program než jenom bavit první dámu Gambrinusu.

Zakousla se do mě jak Brad Pitbul do pošťáka, a že prý ZOO a ZEBRY, a že tam na stopro musíme jít. Otravovala s tím už od půlky týdne, furt telefonovala, a tak jsem jí slíbil, že když vyrazíme brzy, můžeme na chvíli zajít, ale jenom na ZEBRY a rychle zpátky.

Ale znáte holky! Přišel jsem ji vyzvednout, ale ona se musela převléknout, že prý „v takovýhle hadrech nemůžu mezi ZEBRY“. Pak si zas vzala něco jiného, když jsem jí řekl, že kdyby ji v takovém ohozu spatřila její oblíbená zvěř, mohla by se splašit. Pak si zas oblékla model, že by se mohli splašit tatínci od rodin. A takhle se to opakovalo pořád dokola. Myslel jsem, že vyrostu. Nakonec se oblékla – jako ZEBRA. Jenom ty zuby a oháňka jí chyběly…

Dorazili jsme do ZOO se zpožděním dvě a půl hodiny a navíc s prázdným žaludkem. Dal jsem si ve stánku párek a předstíral nevolnost. Dojemně se o mě starala, ale pochopil jsem, že jí vůbec nejde o mě, ale o ty ZEBRY. Dokonce mě chtěla odvézt do nemocnice. Tak jsem se nějak vymluvil, zanechal ji svému osudu, zvednul kotvy a vyrazil za kámošema na pivo.