Brno je zlatá loď

Ten Gustav je neskutečnej. Celej tejden se chová jako malej Jarda. Děsně moc se těší na víkend, chce se vypravit do Brna na formule či co. Provokuje mě k zbláznění. Furt si prozpěvuje hity jako Holky a mašiny, záplaty na džíny nebo Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď a tak podobně. A nechce tam jet sám, děsně se lísá a prosí na kolenou, ať na tam jedu s ním, že beze mě to nebude ono a tak. Taky mě láká na vysokou koncentraci té lepší a chytřejší poloviny lidstva a vůbec nedokáže pochopit, že mě autíčka, hluk a smrad zas až tak nepřitahujou, nic nevidět a slyšet opakované jen vzzzzuuuun vzzzzuuuun…, že bych v tomto krásném počasí radši ležela někde v přírodě, v klidu a tichu, s knížkou na louce… Nebo šla třeba do divadla nebo do kina na něco romantického.

Achich achich, už to vidím, jak zítra sedím ve voze směr Brno… Jsem na tu jeho urputnost slabá.