Boj proti času...

Tak si tak hovím a říkám si, co podniknout, není ještě vůbec pozdě. Teprve pár minut po šesté. Ale ta tma venku úplně odpuzuje. Neláká mě už vůbec někam vylézt, jedině za trest. Nebo hodně přimhouřit oči, zatnout zuby a jít s kamarády do restauračky, uch. A to je průšvih podzimu a zimy celkově. Sice je krása, když svítí sluníčko a člověk se zrovna nachází v barevným lese, ale takhle večer ve městě, nebo jedno kde, kdekoliv nic moc. A to jsem se dnes úplně vyděsila, že za nedlouho bude hůř. Nastane změna času, takže tma už bude ve čtyři… Kterej blázen to vymyslel, říkám si. Asi někdo, kdo vstává v pět a chodí spát se slepicema. Ale ne normální člověk. Mělo to prý kdysi nějakou ekonomickou funkci, aby se v továrnách ušetřilo za elektřinu. Ale dnes? V postmoderní době? Nevím o nikom, kdo by chtěl žít jako upír. Mělo by se to změnit, dokud je čas…!