Gulášový souboj

A zase úplně náhodou, přestože jsem básnila o hit fit, jsem se ocitla na venkovský chatě, kde se nedělalo v podstatě nic jinýho než vařilo a jedlo. Víkend plný dobrot a blahobytu. A aby to nebyla taková nuda, tak se uspořádala soutěž o nejlepší guláš.

Zúčastnila jsem se já a pak moje kamarádka Rocky Balboa. A bylo to teda hodně napínavý a náročný. Stály jsme u plotny asi šest hodin, protože se nám pořád zdálo, že by to mohlo bejt lepší… Nechtěly jsme to předčasně ukončit. Co když ta druhá to bude mít lepší? To masíčko se bude víc rozpadat na jazyku? A ta cibulka, paprika – a moje specalita rajče do guláše… aby to všechno bylo dostatečně rozvařený? A nemělo by se to udělat pikantnější?

A celou tu dobu, co jsme vařily, jsme se hecovaly – a ještě nás hecovala porota, která to pak měla ochutnat. Ale až pěkně uležený, k nedělnímu obědu. Sporáky jsme vypnuly v jednu ráno… UFFFF. Řekla jsem si, po tom šestihodinovym ochutnávání, že už guláš nechci NIKDY NIKDY vidět.

A druhej den jsme sklidily úspěch (hodnotil se vzhled a chuť) a dopadlo to nerozhodně. Ale podle porotců to byly ty nejlepší a nejvymazlenější guláše, co kdy jedli. Tak v příštím kole snad zaboduju. Dohodli jsme se na plněných knedlích s uzeným masem…

Jo, takže vážení, nutně potřebuju vyhrát! Tak kdybyste měli nějaký kulinářský vychytávky, dejte vědět, od toho tu máme komentáře. Díky díky!