SMOGGG

Říkala jsem si, že bych do svýho blogánku napsala něco veselého, pozitivního, aby to potěšilo na duši,

ale copak to jde? Ani náhodou. Včera jsem si navečír udělala malou procházku a málem nedošla domů zpět, jakej byl všude kolem smrad. Jsem úplně otrávená, doslova i obrazně, hlava mě bolí, žaludek se hýbe, nadýchnout se nemůžu. Dá se tak leda spát. Ale nejsme medvědi, abysme si to mohli dovolit, v listopadu zalézt a v únoru zase vylézt. Bude se to asi nějak muset přežít, jen momentálně nevím jak. Jediné, co ovládá můj mozek, je SMOG, dusí se dusí, nezmůžu nic. Třeba zítra bude líp.