To chce klid

Brouzdám si to v neděli Prahou, plnou lidí, co už spěchají, aby měli pod stromečkem co nejvíc dárků, plnou rozzářených obchodů a blištějících se koulí, hvězdiček, stromků a všeho, na co se dají lidi zlákat, zkrátka předvánoční mumraj a chaos v plném proudu.

A tu jsem zahlídla překrásnej plakát na výstavu Josefa Lady. To je príma, řekla jsem si a šla do Obecního domu, kde se výstava koná. A bylo to bezvadný, sice člověk skoro všechno zná, ale Ladovy obrázky vždycky znova potěší a vyloudí úsměv na tváři. Kmotra liška, dobrý voják Švejk, zabíjačka s pašíkem a jitrničkama, vodníci a vesnická rvačka. Spousta tradičních vesnických krajinek v různých atmosférách a ročních obdobích a taky narození Ježíška.

A to tam na nás Vánoce tak příjemně dejchnou, ne jako tam venku v tom humbuku. Mohu vřele doporučit takový předvánoční zastavení se.