Mikuláš, čert, anděl, brambory a uhlí...

Dneska vyjdou do ulic lidi převlečení za čerta, Mikuláše a anděla. Zahradnické obchody hlásí vyprodané vidle, drogérie vatu na vousy a papírnictví zase krepák na andělský křídla.

Udržování tradic je pěkná věc, ale tenhle svátek mi přijde fakt bizarní. Nikdy jsem neměl pocit, že by byli čerti strašidelný, a svatý Mikuláš na mě taky nepůsobil nejlepším dojmem. V dětství i teď mě nejvíc přitahoval anděl, a nejen proto, že rozdával, ale hlavně proto, že ho obvykle představují sympatické mladé slečny.

Na druhou stranu to byl vždycky můj oblíbený svátek. Po povinné procházce s jedním z rodičů na mě doma čekal obrovský koš pamlsků. Jen někde na dně se vždycky krčilo pár kousků uhlí a brambor.

Říkám si, že by to bylo fajn, kdyby se tyhle časy vrátily. Ale dneska bych už asi dostával jen to uhlí a brambory. Proč ne? Brambory jsou dneska drahé, takže by aspoň bylo na vánoční salát. A po včerejšku by se mi hodilo i to uhlí… Živočišné!