Fotbal plný cizinců

Děkujeme uctivě, pane Rosický! Bylo to krásné, ale musíte jít. A s vámi také Sagna, Gallas, Clichy, Bendtner, Gilberto a Senderos… Absurdní představa v souvislosti s fotbalovým Arsenalem? Ani ne, pokud by začalo platit omezení počtu cizinců v jednotlivých klubech.

Evropa totiž v poslední době řeší problém se stále větším množstvím cizinců v národních ligách, a dokonce už i v národních týmech, což bylo dříve nemyslitelné…

Počet zahraničních hráčů na soupiskách v nejvyšších soutěžích v Itálii, Německu, Francii, Španělsku a Anglii stoupl na 38,9 procenta. Jenom v anglické Premier League nastupuje dokonce 55,5 procenta cizinců. Nejvyšší zastoupení mají Brazilci, těch hraje v pěti nejsledovanějších ligách celkem 140. V těchto soutěžích nastupují hráči z 91 zemí. Kluby stále méně zaměstnávají vlastní odchovance taky v Itálii, kde jich v ligových týmech nastupuje pouze 14,6 procenta.

Velkým problémem je příliv cizinců pro Anglii. Právě velkému množství cizích hráčů se připisuje neúspěch v kvalifikaci o EURO 2008. „Ale nezdar v kvalifikaci na Euro je jen špičkou ledovce, stav je ještě mnohem horší,“ napsal Ian McGarry, reportér bulvárního deníku The Sun. Podle studie se kluby dostaly kvůli velkým příjmům za televizní práva pod obrovský tlak na úspěch, který je nutí mít výsledky okamžitě. Proto raději skupují hotové hráče z ciziny, než aby daly prostor mladíkům.

Jako učebnicový příklad je uváděn francouzský trenér Arsenalu Arséne Wenger. V jeho týmu se obvykle do základní jedenáctky nedostane ani jeden Angličan. Wenger je podle Sunu ve zprávě přímo jmenován jako příklad bezohledné honby za úspěchem, který kdekoli uvidí nadějného mladíka, okamžitě ho lanaří. Do diskuse o kvótách pro cizince se už vložila i britská vláda, která chce najít vlastní řešení problému. Ministr kultury a sportu James Purnell proto od listopadu jedná s anglickou fotbalovou asociací.

Prezident FIFA Sepp Blatter chce zase omezit počet naturalizovaných cizinců v národních týmech. Trnem v oku jsou mu zejména Brazilci reprezentující novou vlast. Zákony totiž umožňují fotbalistům získat občanství příslušné země díky svatbě nebo po dvouletém pobytu v dané zemi. Blatter se obává, že by na světových šampionátech v letech 2014 a 2018 mohla polovina zúčastněných reprezentací nastoupit se sestavami plnými brazilských fotbalistů.

„Na mistrovství světa je 32 týmů, takže snad nikdy nebudou všechny plné Brazilců, ale na nejbližších šampionátech vážně hrozí, že by na nich mohlo hrát až 16 mužstev složených jen z Brazilců," prohlásil prezident FIFA.

Příkladem naturalizovaného Brazilce je barcelonský záložník Deco. Ten se rozhodl získat portugalské občanství, když si uvědomil, že do brazilské reprezentace by se nikdy nedostal. Podobně je na tom útočník Eduardo da Silva, který hraje za Chorvatsko, nebo japonský reprezentant Alessandro Santos.

Nadějí pro evropský fotbal by tak mohla být Lisabonská smlouva EU. Díky ní by se sport vyňal z ustanovení o svobodném pohybu pracovních sil, a bylo by tak možné konečně zavést kvóty na počet cizinců v klubech. FIFA navrhuje, aby každý klub v Evropě musel nastupovat k mistrovským utkáním alespoň s šesti domácími hráči.

„Ve fotbale je stále více lidí, kteří si uvědomují jeho ztrátu identity. Je to například Sir Alex Ferguson, Roy Keane, Franz Beckenbauer či Michel Platini, kteří napnuli své síly správným směrem a chtějí tuto identitu znovu vybojovat,“ řekl k boji za kvóty Sepp Blatter.