Povolání: kustod

Jeho práce je nenápadná a pro fanouška neviditelná. Přesto je však pro svůj tým nepostradatelný. Vstává před svítáním, uléhá kolem půlnoci. Dobrá duše každého mužstva – kustod.

Horský hotel. Uprostřed dlouhé úzké místnosti v prvním patře stojí stůl, na kterém je 34 pečlivě seřazených komínků s prádlem. Pro každého z fotbalistů jeden. Stejně jako na vojně. Úplně dole tmavá šusťáková bunda, pak mikina, triko, spodní tričko, tepláky, stulpny, ponožky, kulich a rukavice. Pro záložníka Horvátha čelenka.

Za pár minut se sem začnou trousit fotbalisté Sparty, komínky si rozeberou a vyběhnou k odpolednímu tréninku. A ráno bude složené prádlo znovu na svém místě. „Sesbírat, nechat vyprat a zase složit. Zimní soustředění je pro nás nejnáročnější. Samo sebou kvůli množství oblečení. Že by to byla noční můra? To určitě ne,“ říká sparťanský kustod Jiří Novák. Jen o boty se hráči starají sami, suší si je v pokojích.

Do Vojenské zotavovny Bedřichov ve Špindlerově Mlýně, kde se druhý tým Gambrinus ligy připravuje, přivezli sparťané 21 velkých beden s oblečením. Každá z nich váží kolem 55 kilogramů. Dohromady je to víc než tuna prádla. K tomu ještě další potřebné věci, medicinbaly, překážky, různé tyče na přeskoky, posilovací vaky s vodou nebo žluté fotbalové míče, které jsou vidět i ve sněhu.

A kustod je tu od toho, aby všechno klaplo. V šest ráno vstává, po půlnoci jde do postele. „A zdá se mi o tom, jestli jsem na něco nezapomněl.“ Hlavně čísla dresů si nesmí poplést. Stabilní hráče od jedničky do třicítky zná nazpaměť. „I když mě vzbudíte o půlnoci, nespletu si je. Nesmím,“ tvrdí Novák. Tak to zkusme. Osmnáct? „Kisel.“ Čtrnáct? „Horváth.“ Devět? „Došek.“

„Člověk nemůže mít nějaký tahák na papíru, na to není čas. Jen na kluky z béčka a nově příchozí, kteří nemají čísla, musím dávat pozor.“ Kvůli tomu má vedle komínků na konferenční tabuli jména noviců a jejich velikost: Vacek – XL, Nádeníček – M, Holenda – XL…

Kustod Jiří Novák, osmapadesátiletý otec čtyř synů, pracuje ve Spartě už dvacet let. Většinu z těch dvaceti let strávil u mládeže, teprve poslední rok a půl je na vrcholu; u sparťanského áčka. A to je zápřah, hlavně v zimě.

Hráči ještě spí, ale od kustodů už mají připravené věci na ranní trénink. Když už hráči zase spí, kustodi ještě vezou zpocené a špinavé prádlo do pračky. „Když hráč odejde, vy zůstáváte,“ popisuje Jiří Novák svou práci, ale ani slovíčkem si nepostěžuje. A tak to běží ve všech ligových klubech. Kustodi jsou prostě srdcaři, kteří by pro klub padli.

Zdroj: MFD, 10. 1. 2008 (redakčně upraveno)