Pivo s velkým Č

Evropská komise schválila na konci července registraci chráněného zeměpisného názvu České pivo. O tuto prestižní značku bude usilovat i Gambrinus.

Českému svazu pivovarů a sladoven se podařilo zajistit registraci po třech letech jednání. Poslední překážkou před schválením Evropskou komisí mohly být jen námitky jiných zemí, které by udělení vetovaly. Navzdory očekáváním nakonec námitky nevznesli Němci ani Rakušané. České pivo se tak dostalo do prestižní společnosti nápojů, jako jsou koňak z oblasti Cognac nebo šampaňské z Champagne.

Česká republika se tedy stane první zemí v Evropské unii, která získá národní chráněné zeměpisné označení pro pivo. Podle dostupných informací Evropská komise registruje pouze Bavorské pivo. Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Jaké vlastně je pravé České pivo? Jedná se o nápoj vyrobený na území České republiky, z přesně stanovených surovin a za pomoci tradičních technologických postupů. Suroviny použité pro výrobu Českého piva (ječmen, chmel) musí být samozřejmě vyrobeny v Česku. Stanoveny jsou i kvalitativní ukazatele hotového piva, jako jsou extrakt v původní mladině, obsah alkoholu (2,6–6 %), barva, hořkost, pH nebo míra prokvašení.

„Pro české pivo jsou proti jiným pivům charakteristické vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, hořkost i říz," uvedl ve své žádosti pivovarnický svaz.

Gambrinus požádá o registraci

Plzeňský Prazdroj hodlá toto označení použít nejdříve pro nejoblíbenější české pivo Gambrinus, který je díky své vyrovnané chuti považován za prototyp českého výčepního piva.

„Gambrinus je vyráběn striktně ze tří základních pivovarských surovin – sladu, chmele a vody – bez použití náhražek a chemických preparátů, a jistě tak splní požadavky pro označení České pivo,“ řekl k připravované registraci značky Gambrinus ředitel Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského Karel Kosař. Právě jeho výzkumný ústav se podílel na stanovení podmínek pro registraci.

Systém chráněných označení vznikl v roce 1992. Jeho smyslem je ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas, před konkurencí produktů, které se neprávem za zmíněné produkty vydávají.

Kromě Českého piva mají ochranné označení například Pardubický perník, Štramberské uši, Pohořelický kapr, Nošovické kysané zelí nebo Český heřmánek. Češi by rádi získali chráněné značení také pro Olomoucké tvarůžky, Jihočeskou nivu, Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky nebo Karlovarské trojhránky. V těchto případech se však sešly námitky a čeští žadatelé musí s těmi, kdo je podali, vyjednávat.