Češi chtějí pít jedenáctku

Na českém pivním trhu si stále větší oblibu získávají jedenáctistupňová piva, která na něm dříve chyběla.

Z téměř nulového podílu ještě před několika lety se jedenáctky vyšplhaly na současných 7,4 procenta a jejich podíl na trhu neustále roste. Jejich obliba však není v celé České republice stejná. Nejzarytějšími jedenáctkáři jsou pivaři z Moravy a Ústeckého kraje. Vyplývá to z analýzy agentury MEMRB zpracované pro Plzeňský Prazdroj.

Čeští pivaři začali jedenáctku ve zvýšené míře pít v roce 2002 a od té doby její spotřeba stoupá. Od roku 2005 její podíl vzrostl z 5,9 na 7,4 procenta z celkového objemu piva prodaného v Česku. Mezi ležáky (jedenáctkami a dvanáctkami) se podíl jedenáctek vyšplhal na 32 procent. Letos se jedenáctistupňového piva vypije 1,2 milionu hektolitrů, což bude meziročně znamenat více než desetiprocentní nárůst.

„Na Olomoucku mají nyní jedenáctky mezi ležáky více než poloviční podíl, stejně tak v Jihomoravském kraji,“ řekl Vladimír Jurina z Prazdroje. Největší zájem o tato piva je však na Ústecku, kde tvoří 61 procent prodaných ležáků.

Piva, která měla stupňovitost přibližně jedenáct, mají v Česku velkou tradici. V dávných dobách však předchůdci dnešních sládků nedokázali stupňovitost měřit. O skutečné jedenáctce se dá tedy mluvit někdy od druhé poloviny 18. století, kdy začal František Ondřej Poupě s používáním pivní váhy. V Plzni v Měšťanském pivovaru, později Prazdroji, vařili od počátku dvojí pivo – výčepní 11° a 12° ležák.

Jedenáctka se ve zvýšené míře vařila také v několika obdobích v průběhu 20. století, zejména však během první a druhé světové války a v první polovině 50. let. „Tehdy však nešlo o růst obliby, ale spíše o nedostatek surovin a lidského potenciálu," řekl historik plzeňského Pivovarského muzea Martin Buchlovský. Jedenáctky se pak mnohdy vařily místo dvanáctek.