Gambrinus slaví 140!

V neděli 17. května 2009 uplyne přesně 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus. Tuto značku dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás.

U zrodu dnešní pivní jedničky stálo dvacet významných Plzeňanů včetně známého průmyslníka rytíře Emila Škody, kteří se na začátku roku 1869 sešli v hostinci U Císaře rakouského, aby založili druhý plzeňský pivovar. Výročí založení se ovšem slaví 17. května, tedy v den, kdy roku 1869 císařské úřady s definitivní platností povolily založit První plzeňský akciový pivovar, tedy pivovar Gambrinus.

Výstavba Prvního plzeňského akciového pivovaru začala v létě 1869 a první pivo se ke svým konzumentům dostalo 10. prosince 1870. U příle­žitosti 20. výročí založení pak byla postavena známá pivovarská brána, která je symbolickou součástí pivovaru Gambrinus dodnes.

V roce 1907 pochválil na Severočeské výstavě v Liberci pivo císař František Josef I. a na jeho počest odsouhlasila správní rada pro pivo název Pilsner Kaiserquell. O pět let později byl pivovaru propůjčen titul c. k. dvorní dodavatel.

Těsně před první světovou válkou byl První plzeňský akciový pivovar třetím největším pivovarem v Čechách. Během války ale zažíval, stejně jako konkurence, těžké období. Klesal výstav, kvůli nedostatku kvalitních surovin se muselo vařit z náhražek a stupňovitost klesla až na 3°.

V nových poměrech se v roce 1919 přestalo používat názvu Kaiserquell a nově byla registrována známka Plzeňský Gambrinus. Své nové jméno pivovar dostal podle vévody brabantského, Jana Prvního (Jana Primuse), který stál ve 13. století v čele sladovnického cechu. Tato nová ochranná známka byla zapsána nejen v češtině, ale i v němčině, angličtině, francouzštině a italštině.

Druhá světová válka s sebou přinesla opět omezení výroby, vařila se nejprve 8°, později stupňovitost dále klesala. Kvůli nedostatku surovin se v roce 1945 výroba v mnoha protektorátních pivovarech dokonce úplně zastavila. Na konci druhé světové války byl navíc pivovar Gambrinus drasticky poničen při americkém náletu na Plzeň a uvažovalo se dokonce o tom, že se jeho historická brána uzavře navždy. Vše ale zachránil František Hlaváček, dědeček dnešního sládka, který svolal zaměstnance a na bedně od piva pronesl řeč, jíž vyburcoval zaměstnance k obnově plzeňského klenotu Gambrinus.

Po válce došlo na základě Benešových dekretů ke znárodnění plzeňských pivovarů a o dva roky později došlo k přejmenování na Plzeňské pivovary, n. p. Tato situace skončila až v roce 1990, kdy byl znovu obnoven samostatný závod Gambrinus v čele s Janem Hlaváčkem, současným vrchním sládkem. Jan Hlaváček se tak stal už třetí generací a třetím zástupcem rodiny Hlaváčků, který svůj život spojil s tímto pivovarem.

V listopadu 1989 padlo současně se socialismem i rozdělení státu na oblasti, v nichž se smělo prodávat pouze jediné místní pivo. „Když jsme pak mohli Gambrinus nabízet v celé ČR, ukázala se jeho hlavní přednost: vyrovnaná chuť plzeňského piva, jehož kvalita nekolísá. Náš pivovar byl už tehdy vybaven moderními výrobními zařízeními, která umožňovala vařit pivo ve velkém objemu při zachování prvotřídní kvality,“ vzpomíná Jan Hlaváček.

Milovníci piva Gambrinus jeho slova potvrzují. Zájem spotřebitelů od 90. let rostl a Gambrinus se stal nejoblíbenějším pivem u nás. Dnes už z pivovaru proudí přes čtyři miliony hektolitrů tohoto moku ročně. Každé čtvrté prodané pivo nese značku Gambrinus.

V roce 1994 se pivovar Gambrinus stal jedním z podniků akciové společnosti Plzeňský Prazdroj: výsledkem jeho nového postavení byla mimo jiné plná modernizace pivovaru a další expanze plzeňského piva.

Za uplynulých 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů piva Gambrinus. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních při rychlosti jedno pivo za sedm sekund čepoval v kuse asi tak 4 528 let…

Chceš se dozvědět víc z historie piva Gambrinus nebo si zasoutěžit o narozeninové ceny v duchu 140. výročí?