Laibach se vrací

Jediná skupina z bývalého východního bloku, která se opravdu prosadila na západě a stala se skutečně kultovní. Kult vzývaný i nenáviděný… Přesně to jsou slovinští Laibach. Na jejich pražské vystoupení se těšte už tuto středu.

I když je slovo Laibach německý výraz pro hlavní město Slovinska Lublaň, kapela vznikla v červnu 1980 v hornickém městě Trbovlje. Bylo krátce po smrti maršála Tita, absolutistického vůdce Jugoslávie, a celá jugoslávská společnost se potýkala s krizí identity. A do toho přišli Laibach.

I přes počáteční zákaz činnosti se jejich kariéra rozjela a za 27 let od svého vzniku toho Laibach stihli opravdu hodně. Stali se legendou industriální hudby, věrozvěsty té elektronické, spoluzaložili avantgardní kulturní frontu NSK (Neue Slowenische Kunst) a stali se kultovní kapelou avantgardní hudby.

Díky své image a vizuálnímu ztvárnění svých koncertů a videoklipů ale taky dokázali naštvat a vyprovokovat celou řadu lidí. Často byli obviňováni, že jsou pravicoví nebo naopak levicoví extremisté. (Na jedno takové obvinění odpověděl zpěvák Milan Fras: „Jsme asi takoví neonacisté, jako byl Hitler malíř.“)

Ale i různá podobná obvinění se nakonec podepsala na jejich světové proslulosti. Na začátku své kariéry parodovali Tita, později nešetřili Rolling Stones, Queen nebo Beatles, až se sami dočkali svých následovníků, německé kapely Rammstein, kteří se k jejich odkazu otevřeně hlásí. Laibach to německé skupině oplatili, když si v nedávné době vypůjčili jejich skladbu Ohne Dich. Často se říká, že Rammstein jsou Laibach pro mládež a Laibach jsou Rammstein dospělých.

Laibach úspěšně atakovali západní trhy i přesto, že se v jejich tvorbě objevují hlavně narážky na „jugoslávské“ kořeny. Kromě již zmíněného Tita to je například píseň Mars on River Drina, fez s lebkou se zkříženými hnáty (část uniformy bosňáckých jednotek SS Handžár) z obalu singlu Tanz mit Laibach nebo odkazy na srbskou avantgardní poezii třicátých let. Těžiště jejich tvorby je ale samozřejmě ve skladbách zpívaných německy a anglicky.

Velice úspěšné byly i laibachovské coververze. Asi nejznámější je předělávka skladby Life is Life, která se objevila na desce Opus Dei, a cover písně Final Countdown od skupiny Europe.

Na posledních deskách se tvorba Laibachu poměrně dost změnila. Kritici na jednu stranu soubor chválí, že se vyvíjí, ale zároveň mu nedokážou prominout odklon od navýsost avantgardní tvorby, která Laibach proslavila v dřívějších dobách. Pravda, jejich tvorba je popovější, ve spojení s moderním elektronickým zvukem i přístupnější mladému většinovému publiku, ale přesto si Laibach udržují postavení kapely, která je mimo veškeré proudy současné tvorby. Jejich koncerty jsou zajímavou podívanou i pro posluchače, kteří jinak avantgardní elektronické hudbě neholdují. I když bohužel už minulostí jsou monstrózní akce, jako byl jeden z koncertů ve Sky klubu Brumlovka.

Laibach tentokrát vystoupí ve středu 19. prosince v pražském Lucerna Music Baru.