Kdy se Evropa probudí?

„Jeden rád písničky, druhý jazz, třetí rock. Někdo dává přednost hlasům, jiný kytarám, někdo smyčcům, další saxofonům, klarinetům a flétnám. A kdo tohle má rád všechno pohromadě, najde to na albech amerického kvintetu Dave Matthews Band (DMB),“ otevírá trefně svůj článek kritik Jiří Černý.

A hlavně na koncertech, chtělo by se říct, protože právě živá vystoupení téhle kapely jsou legendární. Bohužel se na nich už nikdy nesetkáme s jedním ze zakládajících členů – saxofonistou LeRoiem Moorem, který před pár dny zemřel.

Navzdory názvu Dave Matthews Band není a nikdy nebyl pouze doprovodnou kapelou svého frontmana, ale uskupením (teď už jen čtyř) hudebníků s jazzovými kořeny, kteří se dali dohromady ve virginském Charlottesville. I když je to právě hlas zpěváka a kytaristy Dave Matthewse, rodáka z JAR, který je pro skupinu charakteristický. Není snad přímo krásný, ale rozhodně zajímavý. Matthews zní občas jako Eddie Wedder, jindy jako Anthony Kiedis a někdy dokonce připomíná Stinga.

Zpívající barman Dave Matthews, který chtěl v roce 1991 nahrát vlastní písně, se rozhodl oslovit místní jazzové muzikanty: bubeníka Cartera Beauforda a saxofonistu LeRoie Moora, aby mu pomohli vytvořit zvuk, jaký si představoval. Společně přibrali ještě šestnáctiletého basáka Stefana Lessarda, klávesistu Petera Griesara, který kapelu po několika letech opustil, a houslistu Boyda Tinsleyho.

První zkoušky asi nedopadly nic moc, což Matthews komentoval takto: „Když jsme spolu hráli poprvé, bylo to strašné. Ne špatné, ale fakt nechutně špatné. Někdy se divím, že jsme vůbec měli druhou zkoušku.“ Nakonec se ale vše vytříbilo a skupina začala vystupovat po místních klubech. Návštěvníci si koncerty nahrávali, což kapele nevadilo, a tímto způsobem se pověst o jejich skvělých vystoupeních rozšířila.

Na konci roku 1993 vydali DMB svoje první album Remember Two Things, záznam z koncertu, který jim přinesl v domovské Virginii slušnou popularitu. Druhá deska Under the Table and Dreaming vyšla v roce 1994 a následovalo po ní celoamerické turné. Druhá deska byla věnován památce Matthewsovy sestry zavražděné jejím manželem.

Skutečnou slávu přinesla až nahrávka Crash z roku 1996, která se skvěle prodávala po celých Spojených státech. Skladba So Much to Say znamenala pro kapelu první cenu Grammy a další čtyři nominace na tuto cenu. Jen v USA se prodalo více než milion kusů singlů s touto písní. Následovalo veleúspěšné Before these Crowded Street z roku 1998, na němž hostují zpěvačka Alanis Morisette nebo Béla Fleck se svým banjem.

Velký zlom přinesl kapele rock 2000. Tehdy se rozešla s anglickým producentem Stevem Lillywhitem, který spolupracoval například s Peterem Gabrielem, U2 nebo Talking Heads, a vyměnila ho za Glena Ballarda, jenž měl přinést nahrávce nový zvuk. Písně pro desku Everyday, která vyšla o rok později, napsali během deseti dní společně Ballard s Matthewsem. Album bylo nahráno pro co nejširší publikum a Dave Matthews se na něm poprvé chopil elektrické kytary. Deska dosáhla slušného komerčního úspěchu, ale pravověrní fanoušci odsuzovali její popovější zvuk.

Album Busted Staff, které následovalo, vycházelo z nahrávek pořízených ještě společně se Stevem Lillywhitem. Neoficiální záznam (nazvaný Lillywhite Sessions), který se dostal na veřejnost, se rychle rozšířil. Většina fanoušků hodnotila starší skladby lépe než písně z předešlé desky, a tak se DMB rozhodli znovu je oprášit.

Zatím poslední studiová deska Stand Up vyšla v roce 2005. Jedná se o čtvrtou po sobě následující desku, která se hned po vydání dostala na první místo v prodejnosti v USA, což je úspěch, který se předtím podařil pouze U2.

Po každé ze studiových desek následoval nejméně jeden koncertní záznam, což dokazuje, že naživo jsou DMB jednou z nejlepších kapel světa. I když se o tom v Evropě ještě moc neví. A nevypadá to, že by se to v dohledné době zlepšilo, protože Dave Matthews Band jako by se starému kontinentu vyhýbal.

Za zmínku stojí zvlášť záznam koncertu v newyorském Central Parku, který navštívilo více než 120 tisíc lidí. Koncert byl přenášen po internetu a výtěžek z dobrovolného vstupného putoval na dobročinné účely.

Dave Matthews se svým bandem prozatím vydali osm studiových desek, osm živáků a prostřednictvím jejich internetových stránek se dá koupit ještě dalších třináct koncertních záznamů.

První místa v prodejnosti nebývají obvykle zárukou kvality, ale u téhle party z Virginie je tomu jinak. Důkazem může být celý zástup slavných, kteří hostují na deskách DMB nebo se skupinou vystupují na koncertech: Neil Young, Maceo Parker, již zmíněná Alanis Morisette nebo třeba Carlos Santana.