Iron Man a jiné novinky

Slavná komiksová postava Iron Man si konečně zahraje ve filmu. Film Iron Man (Iron Man) ale není o monstru ze železa nebo o mutantovi, kterého kousl záhadný hmyz, ale výborné akční sci-fi o geniálním člověku, jenž se jen díky své inteligenci a vynalézavosti stane super hrdinou s nadlidskými schopnostmi.

Hlavní hrdina Tony Stark je znuděný miliardář, který vlastní průmyslový kolos a většinu času popíjí nebo randí s modelkami. Ani to ho ale poslední dobou už moc nebaví, a tak se rozhodne bojovat proti zločinu. A díky svému průmyslovému impériu má přístup k technologiím, o kterých se může většině smrtelníků jen zdát: vlastní třeba speciální oblek, který je nezničitelný, umožňuje létat, svého majitele učiní neviditelným a vůbec všem padouchům totálně zatopí. Jenže brzy i Stark narazí na protivníka sobě rovného – krutého a smrtelně nebezpečného Mandarina…


S českými filmy se poslední dobou roztrhl pytel. Tento týden přichází do kin debut Olgy Dabrovské s názvem Kuličky, povídkový film o tom, jak ženy manipulují s muži. Film o drobných vydíráních, o slzách, schopnosti obětovat se pro vysněný cíl, o sexu ve službách nebo o tom, jak využít empatie…

Hrdinkami jsou čtyři ženy-manipulátorky různého věku a film tak ukazuje, že tyhle věci začínají už v dětství a nekončí vlastně ani po smrti. Postupem let se totiž ženský mechanismus manipulace rozvíjí, formuje a zraje, až dospěje k dokonalosti. Povídky o ženách různého věku a životního stylu dohromady skládají příběh celého lidského života, který byl díky manipulaci s druhými prožit podle plánu – a zároveň ze stejného důvodu i promarněn.


I další filmová novinka je tak trochu o manipulaci. Německý film Náš vůdce (Die Welle) je inspirován skutečným sociologickým experimentem, který měl studenty vtáhnout do reality myšlení davu a jeho manipulace – a který se povedl až moc…

Jeden profesor na německém gymnáziu se na konci šedesátých let rozhodl odpovědět studentům na otázku, jak je možné, že šli Němci jako zcela zfanatizovaný dav za děsivými myšlenkami Adolfa Hitlera a dělali přesně to, co chtěl. Rozhodl se tak se studenty sehrát hru na autokratickou společnost.

Ve filmu je událost přenesena do současného východoněmeckého gymnázia, ale princip zůstává stejný – hře postupně podléhají nejen ti slabší a manipulovatelnější, ale i ostatní, dosud reálně uvažující studenti. A během něklika dnů se už hnutí samo šíří dál, za hranice třídy i gymnázia. A tak se profesor pokusí experiment ukončit, jenže to už není tak snadné…


Nápad složit celovečerní film z drobných autorských příspěvků na jedno téma je geniálně jednoduchý a jednoduše geniální. V roce 2006 realizoval takový snímek o Paříži s názvem Paříži, miluji tě (Paris, je t'aime) Tristan Carné. Dvacet slavných režisérů si dalo dostaveníčko ve městě nad Seinou a každý z nich natočil svůj příspěvek na téma „láska“.

Až uvidíte tenhle dream team v akci, už nikdy pro vás Paříž nebude stejná. Na každého režiséra vyšlo průměrně necelých sedm minut, v nichž bylo třeba rozehrát mikropříběh v některé z pařížských čtvrtí. Více či méně důvtipné děje skládají pestrou mozaiku obrazu Paříže, v níž vyniká různorodost mentalit, sociálních vrstev i národností, které v tomto městě žijí nebo je navštíví jako turisté.