Nesmrtelný Belmondo

Jeden z nejoblíbenějších francouzských herců, pětasedmdesátiletý Jean-Paul Belmondo, se vrací sedm let po mozkové mrtvici, jejíž následky jsou na něm stále patrné, na plátna kin. V psychologickém dramatu režiséra Francise Hustera Muž a jeho pes (Un homme et son chien) ztvárňuje starého muže, který se zničehonic ocitne na ulici a jediným společníkem je mu jeho pes.

Film nově zpracovává látku snímku Umberto D., který v roce 1951 natočil italský režisér Vittorio De Sica. V epizodních rolích se tu objeví celá řada hvězd, mezi nimi Charles Aznavour, Max von Sydow a Jean Dujardin, který je považován za jakéhosi Belmondova hereckého nástupce. Mladou dívku, která se chce starce ujmout, hraje Hafsia Herziová. Ta loni obdržela nejvyšší francouzské filmové ocenění – Césara – jako největší ženská herecká naděje.

Svůj návrat k filmu prý zasvětil Belmondo mladým handicapovaným lidem, s nimiž se během své dlouhé rekonvalescence setkal. „Viděl jsem dvacetileté, kteří na tom byli o hodně hůř než já. Když jsem odcházel z nemocnice, přísahal jsem si, že se budu bít, abych jim ukázal, že se ještě dá něco dělat. Ještě jsem nevěděl co. Nakonec je to tento film. Dělám ho pro ně,“ řekl herec.

Režisér filmu k obsazení Belmonda říká: „Pro roli to byl buď Belmondo, nebo nikdo. Jen on mohl ztělesnit toho člověka, který se nikdy nenechá srazit a ze všeho se zvedne. Jean-Paul je takový ve skutečném životě.“ Filmová kritika je s tímto výrokem režiséra Francise Hustera zajedno. Belmondo je a bude prostě frajer.

Muž a jeho pes (Un homme et son chien)