Za atomový výbuch ocenění

Umělecká skupina Ztohoven si za svou simulaci jaderného výbuchu, se kterou pronikla na televizní obrazovky, vysloužila ocenění Národní galerie pro mladé umělce NG 333.

Jistě si vzpomínáte, jaký to byl letos v červnu skandál. Členové skupiny Ztohoven se připojili na jednu z televizních kamer, která přenáší záběry z horské přírody, a místo skutečných záběrů odvysílali obrázky, na kterých se před stejným pozadím objeví fiktivní atomový hřib. Následovaly telefonáty rozhořčených občanů a později i trestní stíhání. Kromě něj si teď členové vysloužili něco mnohem příjemnějšího. Cenu pro nejlepší dílo mladého umělce, spojenou s odměnou 333 tisíc korun. Jejich dílo odkoupí sponzor a umístí ho v Národní galerii.

Kvůli trestnímu stíhání musí skupina působit v poloilegalitě, takže cenu převzal právní zástupce Jan Hrazdira. „Myslím, že to celkem vtipně završuje celý koncept uměleckého projektu a zdůrazňuje paradox mezi tím, že za totéž dílo jsou (tvůrci) na jedné straně trestně stíháni a na druhé straně velebeni a honorováni takovouto cenou, které si nepochybně váží,“ řekl Hrazdira.

Členem poroty byl i Milan Knížák, který na adresu Ztohoven prohlásil, že skupina svým dílem riskovala sama sebe. „Porota se domnívá, že skupina Ztohoven vstoupila velmi razantně na českou scénu tím, že udělala událost ve skutečném čase v reálném prostoru a riskovala sebe sama,“ řekl ČTK generální ředitel Národní galerie.

Ztohoven vznikli koncem roku 2002 a sdružují necelou stovku osob. Jde o umělce z nejrůznějších oborů, ale i zaměstnance reklamních agentur. Za jejího zakladatele je považován Roman Týc. Skupina Ztohoven chce svými kousky hlavně pokládat otázky a vyvolávat diskusi a k tomuto cílí směřují i další její práce. A to podle zásady, že každá nová práce musí být ještě větší než ta předešlá. Cílem letošního pirátského vysílání jaderného výbuchu bylo upozornit na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový.

Členové Ztohoven mají kromě televizního atomového hřibu na svědomí také změnu červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla. Zakrytím jeho poloviny ze srdce udělali otazník. Jeden ze zakládajících členů sdružení Roman Týc také nahradil klasické červené a zelené panáčky na pražských semaforech postavičkami v komických, někdy až lehce vulgárních situacích.