Předvánoční premiéry

S novým týdnem přicházejí nové filmy. Tentokrát jsou tři: akční thriller Hitman, fantasy pohádka pro velké i malé Zlatý kompas a dokumentární snímek USA versus John Lennon.

Režisér Xavier Gens natočil mrazivý akční thriller na motivy jedné z nejoblíbenějších počítačových her s názvem Hitman (Hitman). Agenta 47, který je produktem šíleného vědce, v něm ztvárnil Timothy Olyphant.

Svět ve filmu není zrovna bezpečným místem. Všude se krade, zabíjí, vydírá, týrá. Hitman alias Agent 47 byl zrozen jako nástroj pro zabíjení těch, kteří to způsobují. Neprožívá žádné emoce, je přesný, důsledný a nedá se vystopovat. Tentokrát se zaplete do politického spiknutí a při svém putování východní Evropou proti sobě poštve agenty Interpolu i ruskou armádu, zatímco se bude snažit vystopovat skupinu nájemných žoldáků zvanou The Agency… 

Fantasy film Zlatý kompas (His Dark Materials: The Golden Compass) je adaptací prvního dílu románové ságy Philipa Pullmana, která se odehrává v temném alternativním světě řízeném rigidní náboženskou skupinou. Zde má každý člověk svého démona, který je součástí jeho duše, má podobu zvířete a existuje mimo lidské tělo. Mezi člověkem a jeho démonem panuje nesmírně silné pouto.

A v tomto zvláštním paralelním prostoru se holčička Lyra vydává daleko na sever, aby zachránila svou nejlepší kamarádku a ostatní unesené děti od děsivých experimentů prováděných záhadnou organizací. Cestou ji čeká mnoho nástrah a zažije spoustu dobrodružství…

Americký životopisný snímek Davida Leafa a Johna Scheinfelda USA versus John Lennon (The US vs. John Lennon) se soustředí na zčásti britské, zčásti americké období 1966–1976, kdy se z Lennona čím dál víc stává protiválečný aktivista a proměňuje se v ikonu, která v sobě zhmotňuje všechny ideály otevřené společnosti a éry hippies.

Dokument ukazuje, že Lennon se stal na poli aktivismu natolik známým a uznávaným, že se jej americká vláda pokusila umlčet. Autoři filmu se zároveň snaží ukázat, že kauza USA versus John Lennon nebyla v žádném případě ojedinělá a že americké politické špičky měly vždy políčeno na ty, kdo svobodu slova brali příliš závazně a záruky ústavy doslova.