Žena a počítač

Světová zdravotnická organizace (WHO) ohromila veřejnost novou studií. Tentokrát si vzala na mušku odnepaměti trvající souboj žena versus počítač. Celá zpráva dostala název Vteřina pravdy a do detailu jsou v ní rozebrány procesy ženského mozku, kterému zrakový nerv přinesl obrázek počítače ležícího na stole. Podle neuroodborníků z WHO vypadá celý proces myšlení asi následovně:

(čas je v setinách vteřiny)

mínus 0 – neurony ženského mozku jsou v klidu, proces myšlení neprobíhá, pouze pravidelně probleskne otázka Vypadám dobře? střídající se s ujištěním, že Manuela začíná v sedm hodin.

0 – mozek obdržel obrázek počítače, začínají vznikat první myšlenky

0–12 – Co to sakra je? Dá se to namazat na obličej?

12–16 – Je to k jídlu? Nebude to náhodou třeba čokoláda?

16–20 – Vypadám dobře?

20–21 – Co jsem to chtěla? Jo, už vím, ta věc na stole.

21–28 – Ten stůl by potřeboval utřít. V Kauflandu mají akci Utěrka za 1500 korun. To je výhodné.

28–35 – Manželovi musím koupit v supermarketu pivo. Co že to chtěl za značku? Gambrinus? Nebo něco jiného? Nic mu nekoupím, řeknu, že nebylo.

35–36 – Co jsem to chtěla… Aha, na stole.

36–40 – Je to znamý tvar, vypadá to jako televize.

40–42 – Manuela začíná v sedm hodin.

42–47 – Proč by mi někdo dával televizi na stůl? Že by kvůli Manuele?

47–50 – Jak to vlastně naposledy skončilo? Ona mu řekla ne, pak tam brečela, já taky, pak mi to manžel vypnul, abych nebyla blbá.

51–58 – Manžel chtěl to pivo. Nic mu nekoupím, nemá mi to vypínat.

58–60 – Co jsem to chtěla? No jo, ta televize. To asi nebude televize, to vypadá jako… jako…

60–67 – DOPRDELE!!! TO JE POČÍTAČ!!! Sakra, sakra, sakra, sakra! Co mám teďka, kurva, delat?

67–71 – Musím utýct! Není tu nějaký boční východ? Co támhle to okno?

71–76 – Nemám začít brečet? To zabírá.

76–80 – Sakra, kancelář je plná lidí. Budu vypadat jako hysterka.

80–82 – Vypadám dobře?

82–86 – Doprčic, ten počítač. Jak se vůbec zapíná? Co je tamto pod tím? Tlačítkárna? Ne, klávesnice. A co je to s tím provázkem? Potkan? Krysa?

86–90 – No, co se dá dělat. Budu se tvářit jakoby nic.

90–93 – Hlavně klid, za hodinu končím a jdu nakupovat. Hmmm, a co večer?

93–100 – Manuela začíná v sedm hodin…