Jsem blondýnka

Blondýna nastoupí do letadla, které letí do Melbourne. Usadí se v první třídě, ačkoliv má letenku do ekonomické třídy. Přijde k ní letuška a požádá ji, aby se přestěhovala do druhé třídy, protože první třídu si nezaplatila. Blondýna jen odpoví: „Jsem blondýnka, měřím metr osmdesát a letím do Melbourne!“ a vzdorovitě zůstane sedět.

Letuška jde tedy do pilotní kabiny a ptá se kapitána, co má dělat. Copilot se naštve. Vstane a jde do první třídy k blondýně. Důrazně, ale zdvořile ji vyzve, aby přešla do druhé třídy, kam si zakoupila letenku. Ta na to opět odpoví: „Jsem blondýnka, měřím metr osmdesát a letím do Melbourne!“ a zůstává sedět na svém místě.

Copilot se vrátí do kabiny a rozčileně líčí kapitánovi a letušce, co vyřídil. Na to kapitán řekne: „Počkejte, já to dám do pořádku. Uvidíte, jak rychle se přestěhuje do ekonomické třídy!“ Jde k blondýně a něco jí zašeptá do ucha. Ta okamžitě vstane, zděšeně se na něj podívá a řekne: „Promiňte, to jsem nevěděla…“ Posbírá si svoje věci a rychle se přestěhuje do druhé třídy.

Letuška a copilot jsou šokovaní a udiveně se ptají kapitána, jak se mu to podařilo. Ten jim odpoví: „Řekl jsem jí jen, že první třída dneska neletí do Melbourne, ale do Bagdádu.“