Kravitzova impotentní revoluce lásky

předchozí další

Lenny Kravitz si pro své věrné fanoušky přichystal další, v pořadí už osmé studiové album s opravdu originálním názvem It Is Time For A Love Revolution. No nevím. Jestli by při případné revoluci lásky měla znít tahle deska, tak s největší pravděpodobností bude spousta lidí v zajetí revoluce impotence…

Aby bylo jasno, nemám nic proti Lennymu Kravitzovi. Nikdy jsem sice nevlastnil žádnou jeho desku (a nejspíš ani nikdy nebudu), ale přiznávám se, že jsem v minulosti na některé jeho profláklé hity tancoval jako pominutý. Ale spíš než extází z Kravitzových kytarových riffů jsem byl asi obveselen alkoholem a mládím. Každopádně, kdo zná předešlou Kravitzovu tvorbu, bude se při poslechu jeho žhavé novinky cítit jako doma. Kravitzovo krédo zdá se zní: Změna není život, změna je smrt!

Kravitz je v dnešní eklektické a crossoverové době zástupcem vpravdě pravěkých hudebních postupů. Už dvacet let hraje to samé – rock a la Jimi Hendrix. Samozřejmě existuje skupina lidí, kteří říkají „Díky bohu za Jimiho Kravitze!“ (popřípadě Lennyho Hendrixe!) Pak je tu ale i druhá sorta lidí, kteří tenhle hudební konzervatismus nemohou ani vystát. Ono je vůbec zvláštní, že Kravitz nepatří mezi příznivce republikánské strany, ti jsou taky zakopaní ve starém světě. Že Kravitz skutečně není republikán, svědčí i jeho protiválečné písně Back In Vietnam a I Want Go Home.

Co říci o desce It Is Time For A Love Revolution? Je to retro. Je to rock’n’roll. Je to old school. Je to funky a zároveň hard rock a la Led Zeppelin. A je to sakra všechno o lásce:

Je to replika a kopie něčeho, co už tady před pár desítkami let bylo. Tehdy to bylo originální, ale dnes? Pochybuju. Je to jako kdyby si generace šedesátých let začala ujíždět na operetách, které ve dvacátých letech milovali jejich dědové.

Všech čtrnáct songů si je hodně podobných. Těžko označit mezi nimi nějakou výraznou písničku. Mě osobně kupodivu nejvíc zaujala I'll Be Waiting – sice jednoduchá, ale přesto dobrá balada s kýčovitými smyčci v závěru, v podstatě čistá esence Kravitze a jeho hudebního výrazu.

Naopak Will You Marry Me je pocta sexuální mašině Jamesi Brownovi. Je to stejně hudebně vystavěné, Kravitz podobně frázuje a na koncertech určitě využívá i pověstných Brownových tanečků. Nezní to vůbec špatně, ale na druhou stranu – proč si rovnou nepustit originál?

A to je asi ta základní otázka, kterou si člověk po poslechu Kravitzova posledního počinu položí. Proč si místo stokrát slyšeného a stokrát obehraného Kravitzova exhibování nepustit originál? Teda pokud jde o fanouška, který hudebně zamrzl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Pro ostatní existuje samozřejmě možností víc…

P.S. Trošku se děsím 23. června, kdy Kravitz se svou láskyplnou revolucí zavítá do Prahy. Abychom se tady samou láskou navzájem nesnědli…

Autor recenze: José Armando

Lenny Kravitz: It Is Time For A Love Revolution, CD, 73 minut, 4. února 2008 vydalo EMI

Tracklist:

01. Love Revolution
02. Bring It On
03. Good Morning
04. Love Love Love
05. If You Want It
06. I'll Be Waiting
07. Will You Marry Me
08. I Love The Rain
09. A Long And Sad Goodbye
10. Dancin' til Dawn
11. This Moment Is All There Is
12. A New Door
13. Back In Vietnam
14. I Want Go Home

www interpreta: http://www.lennykravitz.com/
http://www.myspace.com/lennykravitz