Tohle není smetana, ale polotučné mléko

Ani ryba, ani rak. Nebo taky kočkopes. To všechno vystihuje novou desku Tata Bojs, kterou nahráli společně s korejským smyčcovým souborem Ahn Trio. Tři mladé a nadané Korejky sice napomohly písničky Tatáčů ozvláštnit, přesto ale smetana zůstala někde v půli cesty.

Představovat Tata Bojs není potřeba. Už mnoho let patří ke špičce tuzemské hudební scény. Fanoušci je milují, kupují jejich alba a hojně navštěvují jejich nápadité koncerty. Pozitivní je, že Tata Bojs se nikdy necpali do televize a rádia. Rozhodně tam nechtěli být za každou cenu. Svou pověst si vybudovali sami, díky koncertům a skvělým písničkám.

Tata Bojs vždycky patřili k těm kapelám, které mají svůj sound promyšlený a vycizelovaný do nejmenších detailů. Žádný jejich track nemá hluchá místa. Hudbu berou vážně a nic neponechávají náhodě. Je skvělé, že v Česku existuje kapela, která prochází vývojem a přitom se nezpronevěří původním ideálům. Za těch deset let, co se skutečně dostali do širšího posluchačského povědomí, udělali obrovský krok dopředu. Nejlepší ale je, že se můžeme koukat na jejich mediální začátky, a pořád se bavíme jako před lety. Navíc Mardoša s dlouhou hřívou je neodolatelný:


 


Nové album smetana, které je spíše projekt nebo ještě lépe takové komorní best of, je složeno z písniček, které už fanoušci znají z předchozích desek Tata Bojs. Jediné novum vlastně spočívá v tom, že zkusili nové aranže, nový pohled na vlastní tvorbu a přizvali si k tomu Ahn Trio. Úkolem korejských krásek je dodat písním punc vznešenosti a čistoty. Už to samo sobě trochu smrdí „uměním“, což samozřejmě nemusí být na škodu. Otázkou ale zůstává proč? Jaký smysl tahle deska má? Komu je určena? Abych pravdu řekl, nevím…

Deska není špatná, ale je zbytečná. Myslím, že by se bez ní fanoušci jak Tata Bojs, tak Ahn Tria obešli. Nic nového nepřináší. Jsou to takové vánoční ozdoby na stromeček, které se zabalily do třpytivého obalu, který by měl prozářit celou svátečně vyzdobenou místnost. Ale neprozáří. Protože ty původní koule a hvězdičky byly lepší. Originální obal ze starých věcí nové neudělá.

Samozřejmě při porovnání s většinou tuzemské hudební scény je to nadprůměrné dílo. Tata Bojs prostě neumí natočit docela blbou desku. Pokud ale jejich poslední projekt srovnáme s podobně koncipovanými projekty Dana Bárty nebo Lenky Dusilové, Tata Bojs prohrávají. Tohle není cesta vpřed, tohle je ustrnutí ve vzduchoprázdnu. A to je škoda. Ani na smetaně sice nechybějí hudební vtípky, kterými jsou Tata Bojs pověstní (například v Pěšácích si refrén svou lámanou češtinou vyzkouší i holky z Ahn Tria), ale to je trošku málo.

Tata Bojs vždycky uměli napsat a vyprodukovat opravdovou hitovku. V podstatě žádný jejich song není nudný nebo nedejbože dělaný na aktuální poptávku. Vždycky byli sví a dělali si všechno podle vlastního uvážení. Proč ale poslouchat jejich dávno známé písničky upravené do jakéhosi podivného popově-komorního hybridu? Člověk čeká, že bude pít smetanu, a zatím usrkává dva dny staré polotučné mléko…

Můžeme se setkat i s názorem, že obě kapely se díky společné práci mohly vzájemně obohacovat. To teda nevím jak a čím. Ahn Trio pouze přidalo svůj smyčcový um do skladeb, které skvěle fungovaly už před tím. Trochu mi to připomíná Metalliku a jejich desku natočenou s velkým orchestrem. V českém prostředí se o něco podobného pokusila Lucie, a bylo to k ničemu. Akorát lidi, kteří si tyhle desky koupili, mohli mít hřejivý pocit na srdci, že si vlastně koupili klasickou hudbu spojenou s jejich oblíbenými rockovými hvězdami. Trochu z toho smrdí faleš a pokrytectví. Necpěme moderní populární muziku někam, kam evidentně nepatří…

Doufám proto, že na příštím albu Tata Bojs najdu opět jejich originální a precizní pohled na rock i pop. Se všemi těmi jemnými nuancemi a kudrlinkami, které jsou jim tak blízké a které z nich zároveň dělají jednu z nejlepších kapel v Česku.

Ale abych nedštil jen síru, některé songy jsou hezky zaranžované (Tanečnice, C.V.A.N. nebo Elišce). Jenomže nejvtipnější na tom je, že nejpovedenější skladby jsou ty, na nichž nejsou nové aranže až tak patrné a které si zachovávají původní atmosféru.

Zároveň jsem si jistý, že v koncertním provedení budou tyhle songy ze smetany znít skvěle. Milan Cais určitě vymyslel zase nějakou vizuálně neuvěřitelnou scénu, Mardoša bude opět poskakovat a do toho budou fidlat tři Vanessy Mae. No, nakonec proč ne!

Autor recenze: José Armando

Tata Bojs & Ahn Trio: smetana, CD, 61 minut, 3. listopadu 2008 vydal Warner Music

Tracklist:

01. Toreadorská otázka
02. Tanečnice
03. Attention Aux Hommes!
04. C.V.A.N.
05. Lasičky
06. Šťastnější
07. Náměsíčná
08. Skovka
09. Vesmírná
10. Elišce
11. Kudu Aditsuh
12. Jednotka času
13. Pěšáci
14. Jaro

www interpreta: www.tatabojs.cz
www.myspace.com/ta­tabojs