Prostitutky s mírně povislými koulemi

předchozí další

Česká kapela s poetickým názvem The Prostitutes vydala po třech letech nové album: Hometown Zombies. Deska je na tuzemské poměry nadprůměrná. Dobře se poslouchá a přitom se snaží být i originální a dokonce experimentální. A to vlastně stačí.

The Prostitutes vtrhli na tuzemskou scénu zhruba v roce 2006, kdy se jim podařilo zaujmout jak posluchače, tak hudební kritiky svým debutem Get Me Out Of Here. Vyhráli pár hudebních soutěží a dostali se vcelku rychle mezi vyhledávané koncertní kapely. Kdo někdy byl na jejich koncertě, nikdy nepřišel domů zcela v pořádku. Prostitutky naživo totiž mají koule!

Druhá stránka mince, a pro mnohé ta zásadnější, je studiová nahrávka. Na ní se sice při dnešním pokroku technických vychytávek nepozná spousta muzikantských nedokonalostí interpretů, lehce ale posluchač prokoukne emoce. Je spousta kvalitních a vyhraných profíků, kteří dokážou sekat jeden hit za druhým, ale my za tím cítíme už jen jakousi setrvačnost a stereotyp. Své by o tom mohli vyprávět třeba U2 nebo Metallica.

A ačkoli The Prostitutes ještě zdaleka nedosahují aury některých megakapel, přijdou mi už na své druhé desce trochu vyšeptalí. Což o to, hraje jim to dobře. Používají oblíbenou šablonu dneška, která spočívá ve spojení popu, rocku a elektroniky. Fajn, ale tím už dneska nikoho neohromí.

Lehce se takhle kritizuje od stolu, to je taky pravda. Vždycky se ale říkalo, že umění (kam hudba ještě pořád patří) má vyvolávat nějaké emoce, nějaký stav. Často těžko popsatelný. U poslechu Hometown Zombies bohužel k ničemu takovému nedochází. Písničky plynou, až doplynou. Po velmi povedené úvodní vypalovačce Hometown Zombie dochází k postupnému útlumu. A nezachrání to ani vcelku originální videoklipy, na kterých si The Prostitutes zakládají. I když zrovna baladický Elephant moc nenadchne:

Nutno říct, že The Prostitutes jdou nejlíp rychlé rockové pecky, jako je třeba Phreneticus, Wired To Kill nebo Holiday. Někdo možná bude mít problém s jakoby nepatřičným hlasem zpěváka, ale proč ne. Dneska může zpívat kde kdo. I kapelu může mít kde kdo. Teď jen nalákat nějaké ty věrné fanoušky.

Těžko říct, co za lidi jsou fanoušci The Prostitutes. Asi to nebudou úplní hudební analfabeti a nýmandi, protože tahle kapela není žádná vesnická odrhovačka. Jejich tracky mají hlavu a patu a je jasné, že se všichni ve studiu pořádně zapotili, než Hometown Zombies pustili ven. Navíc měli záda krytá jedním z největších producentských es české populární hudby – Dušanem Neuwerthem. A je to vidět. Muzika je to na úrovni a v klidu strčí do kapsy daleko větší hráče na českém hudebním plácku.

Jenže člověk by chtěl skutečně našlapanou desku, ze které by čišelo charizma zpěváka a stříkaly adrenalinové kapky hudebníků hrajících na dno svých možností. Já vím, asi toho chci moc. Tak bohužel zase nic…

Nevadí. Třeba příště. Třeba právě The Prostitutes přesvědčí nás skeptiky, že česká hudba se nenachází v dlouhodobém stavu hibernace. Druhá deska The Prostitutes jde aspoň rozhodně správným směrem. Ta dravost a snaha zaujmout a strhnout tady je. Bohužel jen v pár skladbách. Navíc tu není žádná skutečná hitovka, která by mohla zaujmout ty ubožáky v rádiích, kteří nám do hlavy tlačí z devadesáti procent neuvěřitelné sračky. Mainstreamově přístupný je například popík britského střihu v tracku Leave Like It Is:

Těžko říct, kam povedou další šlápoty těchhle šlapek. Snad se neutopí v překombinovanosti a pozérství. Zatím to jakžtakž drží na rozumné mezi, ale kdo ví… Snad The Prostitutes patří k těm výjimkám, které budou postupem doby nabízet čím dál lepší muziku a fanoušci budou řičet nadšením. Přejme jim to.

Autor recenze: José Armando

The Prostitutes: Hometown Zombies, 54 minut, 3. března 2009 vydal Championship Records

Tracklist:

01. Hometown Zombie
02. Boom
03. Elephant
04. Leave Like It Is
05. Stories The Same
06. Thank You
07. Unfaithful Sinclair
08. Phreneticus
09. Incredible Animal
10. Everybody Knows
11. Wired To Kill
12. Holiday
13. Back To Sleep
14. Space Oddity 2009