Komerční trashmetal zažívá podivuhodnou renesanci. Loni Metallica, letos její největší sok – Megadeth. A teď šok! Metallica to projela na celé čáře. A určitě to není tím, že Dave Mustaine a jeho Megasmrt jsou lepšími hráči. Jeho Endgame je prostě energičtější, a člověku tak nevadí ani ten osmdesátkový sound.
Metallica v roce 1983 možná udělala největší chybu, jakou vůbec udělat mohla. Vyhodila totiž Davea Mustaina, který se poté správně metalácky nasral a založil si trucprojekt Megadeth. A ač tahle kapela nemá status megaskupiny jako Metallica, patří už čtvrtstoletí k pilířům světového trashmetalu.
Dave Mustaine je rozhodně charizmatický zpěvák, dobrý skladatel a samozřejmě výborný kytarista. Přesto na rozdíl od bývalých kámošů z Metalliky mívá jakési umělecké propady. Ne že by každá z devíti desek Metalliky byla klenutý klenot, přesto si udržovaly laťku. Naproti tomu Megadeth v půlce devadesátých let trochu polevili a mnoho fanoušků začalo kapelu pomalu odepisovat.
Tohle všechno je pravda pravdoucí. Navíc zatímco Metallica natočila za skoro třicet let existence devět alb, Megadeth jich za ještě kratší dobu stihli už dvanáct. Poslední United Abominations je staré teprve dva roky. Člověk si snadno řekne: únava materiálu. Nelze přece při kadenci jedné desky co dva roky nerozmělnit svůj styl. Samozřejmě že jo. A nepotřebujete k tomu ani vydávat pravidelně alba. Podívejte se na všemi oslavovanou Metalliku a jejich Death Magnetic. Děs. Takový návrat do trashmetalu osmdesátých let snad nemohl očekávat ani padesátiletý český metalák, který to roztrhané tričko Masters Of Puppets nikdy nevyhodí. A přece se stalo – a Metallica vydala svoje nejhorší album.
Naproti tomu Megadeth si jedou na svojí neměnné a jednodušší trash- a speedmetalové vlně. Endgame není žádný zázrak, protože holt tenhle styl muziky už vyčpěl. Přesto je zábavný. Dave Mustaine sice rád ve svých textech kafrá o politice, ale budiž mu to odpuštěno. Taky neustále obměňuje svoje spoluhráče, což mu můžeme rovněž odpustit, protože hudbu dělá hlavně on sám. No ne?
Nejlepší na desce Endgame je ta ostře řezaná kytarová kanonáda a do toho Mustainův trochu dýchavičný hlas. Ale když říkám dýchavičný, nemyslím tak jako u zpěváka českého Alkeholu, který je fakt úplně mimo.
Je to prostě šílený hukot poslouchat tradiční metal na konci první dekády nového století. Mustaine se s tím moc nemaže a hned spustí svoje drsné hudry hudry! Někomu možná přijde směšné, když v refrénu uslyší nekompromisní „Headcrusher!“, ale tohle je prostě metal. Smiřte se s tím nebo jděte od toho:Endgame je návrat k tradičním kořenům. Záleží už jen na vás, zda je to dobře, nebo špatně. Například třetí song 44 Minutes je výborný. Dost připomíná některé tracky z přelomové desky Rust In Peace (1990) nebo následné Countdown To Extinction.
Rozhodně to ale není muzika pro všechny, například pro mě. To je i důvod, proč dávám jen průměrné hodnocení. Víc než tři piva bych u téhle muziky nevydržel. Pokud jste ale vyrostli na Metallice, Slayeru nebo právě Megadeth, dejte si klidně lahev kvalitní whisky. Proti gustu žádný dišputát.
Autor recenze: José Armando
Megadeth: Endgame. 45 minut, 14. 9. 2009 vydal M.A.B.
Records
Tracklist:
01. Dialectic Chaos
02. This Day We Fight!
03. 44 Minutes
04. 1,320
05. Bite The Hand That Feeds
06. Bodies Left Behind
07. Endgame
08. The Hardest Part Of Letting Go… Sealed With A Kiss
09. Headcrusher
10. How The Story Ends
11. Nothing Left To Lose
www interpreta: http://www.megadeth.com
http://www.myspace.com/megadeth
Zhlédnuto: 2175× | Komentářů: 0
Zatím žádné komentáře.