Čechomor úspěšně završil sérii tří desek, které kombinovaly mluvené slovo s lidovou písní. Na posledním dílu Pověsti slezských hradů a zámků se vedle kapely podíleli také Radek Pastrňák a Ewa Farna. A opět není příliš co kritizovat. Tohle album by si bez jakékoli újmy mohl pustit úplně každý.
Dobrý nápad to je! A to nejen z ekonomického hlediska. Pohádky, nebo v tomto případě pověsti, jsou určené především dětem. Ty si z poslechu magických a kolikrát i strašidelných příběhů můžou vzít nějaké to důležité životní poučení. Hlavní ale je, že se nebudou nudit. Hlavní zásluhu na tom mají hlavně dobře zvolení interpreti jednotlivých pověstí. Na jednu stranu Radek Pastrňák, známý to zpěvák a vlastně vůdčí osoba ostravské kapely Buty, na druhou stranu Ewa Farna, idol všech náctiletých dívek i hochů. Oba jsou navíc typičtí představitelé „slezského“ vlivu na českou populární scénu…
Těžko říct, kdo měl rozhodující slovo při výběru vypravěčů pověstí. Pravda ale je, že Pastrňák i Farna v pomyslném souboji porazili své předchozí interprety – Miroslava Vladyku i Báru Hrzánovou. Pastrňák je zkušený bard, v jehož přednesu poznáme, že pověsti i pohádky už někdy předčítal. Naopak Farna to bere z živelného pohledu ničím nezatíženého mládí. Skvělá kombinace. Oba navíc umějí zpívat, takže to v několika skladbách rovněž předvedli.
Člověk se neubrání srovnání s předchozími dvěma díly pověstí, jenže se to těžko porovnává. Když se to vezme do důsledku, žádný velký rozdíl mezi nimi není. To jediné, co je od sebe odlišuje, je právě jiný vypravěč. Pověsti moravských hradů a zámků ovládl svým charakteristickým, dalo by se říct pohádkovým hlasem Miroslav Vladyka. A povedlo se mu to. Na výbornou se svého úkolu zhostila i Bára Hrzánová v prostřední části nazvané Pověsti českých hradů a zámků.
Když se podíváme na hudební složku pověstí, žádný velký vývoj nezaznamenáme. Ono to ani nejde. Lidová muzika se sice v jednotlivých částech země odlišuje, není to ale nic markantního. Nejsme zkrátka Amerika.
Proto se i zde potkáváme s podobným přístupem, který je Čechomoru vlastní. Vedle ozvláštňujících dud (Smutná poštovní trubka) uslyšíte i typické spojení klasických housliček a rockové kytary (Zpívající zvon). Z některých cítíme určité tajemno (Krok o duši), pak je prvotní baladičnost nahrazena sakra veselým, ba až juchajícím závěrem.
Dočkáme se i typického slezského přízvuku, což pro někoho může představovat určitý problém, pro někoho je to naopak vítaná změna. Kdo má rád Čechomor, ten si každopádně přijde na své. V Čarovné hůlce dá kapela vzpomenout i svým společným koncertům s Divokým Billem, který se dokázal naladit na stejnou vlnu. Což dokládá třeba jejich společná píseň Ve dvou se to táhne líp:Musím uznat, že přestože všechny díly této trilogie vycházejí ze
stejného hudebního základu, v Pověstech slezských hradů a zámků je
přece jen větší pestrost. Například španělské rytmy Martinského
posvícení střídají indické zvuky didgeridoo ve Zlatém chlumu a
především v závěrečné Svítící kouli ze zlata. Což je ještě
zajímavější a vtipnější, když si představíme naše milé Slezsko se
všemi těmi horníky a fotbalovými chuligány.
Nic se ale nemění na faktu, že Pověsti slezských hradů a zámků důstojně završily úctyhodnou trilogii, která má svůj didaktický smysl a zároveň i kvalitu. Lidová muzika v podání Čechomoru nebo Ewy Farne dokazuje, že není na odpis. Když ji někdo dokáže originálně uchopit, pořád má co říct i naší generaci, která je vůči tradicím už bohužel značně otupělá. Takže poděkujme Čechomoru!
Autor recenze: José Armando
Čechomor: Pověsti slezských hradů a zámků, 62 minut, 30. října
2009 vydal Supraphon
Tracklist:
01. Intro
02. Pověst Smutná poštovní trubka
03. Smutná poštovní trubka
04. Pověst Krok o duši
05. Krok o duši
06. Pověst Čarovná hůlka
07. Čarovná hůlka
08. Pověst Zpívající zvon
09. Zpívající zvon
10. Pověst Martinské posvícení
11. Martinské posvícení
12. Pověst Zlatý chlum
13. Zlatý chlum
14. Pověst Svítící koule ze zlata
15. Svítící koule ze zlata
www interpreta: www.cechomor.cz
Zhlédnuto: 1441× | Komentářů: 0
Zatím žádné komentáře.