Nejpopulárnější česká kapela v USA je zpět!

předchozí další

Dlouhých sedm let to trvalo pražské skupině Už jsme doma, než vydala novou desku. Album Jeskyně navazuje na své předchůdce – to znamená, že je nekompromisní a nehraje s posluchači žádnou hru.

Vždycky jsem Už jsme doma považoval za jednu z mála skutečných rockových kapel na světě. Samozřejmě, že není pravda, že tahle muzika je rocková. Důležitým hybatelem všeho je punk. Ne ten, jaký známe ze sedmdesátých, a už vůbec ne ten, co nás otravuje posledních pár let. Tohle je ryzí punk, který nepropadá ani řízenému, ani neřízenému chaosu. Naopak všechny části mozaiky do sebe přesně zapadají.

Pro někoho je tahle muzika těžko stravitelná. O to překvapivější je, že kapela je neuvěřitelně oblíbená ve Spojených státech, Kanadě nebo Japonsku. Lze říct, že je jednou z nejdůležitějších alternativních skupin na světě. A to zpívají česky, navíc ne úplně přístupným jazykem. Nejdou daleko pro metaforu a další slovní hříčky a obrazy. A aby toho nebylo málo, Už jsem doma jsou depresivní.

Tak jako tak, až budete číst tyhle řádky, bude skupina kolem Miroslava Wanka zpátky v Česku po svém severoamerickém turné. O tomhle se Kabátům nemůže ani zdát. Jsou sice nejpopulárnější u nás, ale svým humpoláckým bigbítem by za hranicemi neměli šanci uspět. Což mimochodem potvrdilo jejich vystoupení před pár lety v rámci Eurovize, kde působili neuvěřitelně směšně, a taky proto skončili hluboko v tabulce poražených. Je mi samozřejmě jasné, že UJD se svou nekompromisní muzikou by taky velkou díru v komerčním světě showbyznysu neudělali. Ale oni o to ani nestojí.

Na jejich nové desce dostává velkou roli trumpeta, která je tím nástrojem, který dokresluje celkový sound kapely. Samozřejmě tradičně velkou roli má i baskytara. Pro ochutnání zkuste Kapku. Video nemají, protože se touhle vizuální podporou moc nezabývají – prostě proto, že ji nepotřebují:

Všech jedenáct skladeb je temných a rozhodně ne moc přístupných. Členové kapely se nebojí experimentovat s formou. Často si hrají s disharmonií a nečekanými zvraty. Nenechají své fanoušky ani na chvíli vydechnout a servírují jim jednu ultimátní pecku za druhou. A fanoušci? Ti to slastně přijímají, o čemž svědčí i zájem o koncerty Už jsme doma.

A propos živé hraní je vůbec nejsilnější stránkou téhle původem teplické bandy. Pokud jste na Už jsme doma nikdy nebyli, zkuste to. Buď jejich alternativní náhled na muziku přijmete, nebo ne. Každopádně neprohloupíte, protože zažijete originální show.

Přiznám se, že nejsem fanouškem UJD, jejich muziky si ale cením. Jako jedna z mála kapel si za těch dvacet pět let své existence drží vysoko nastavenou laťku a obloukem se vyhýbá čemukoli komerčnímu. A to je v dnešní době jev nevídaný. Nejen u nás, ale vlastně na celém světě. Je to prostě poctivá muzika.

Autor recenze: José Armando

Už jsme doma: Jeskyně, 45 minut, 31. 5. 2010 vydalo Indies MG Records

Tracklist:

01. Jeskyně
02. Kapka
03. Propast
04. Naviják
05. Valounek
06. Fascinace
07. Stropy
08. Úkryt
09. Mariana
10. Puklinka
11. Ukolébavka pro Anežku