Michal Hrůza, odkopnut a zatracen domovskou kapelou Ready Kirken, vydal zhruba rok a čtvrt od onoho mediálně propíraného vyhazovu svou první sólovou desku. Jmenuje se Bílá velryba a album je to popové a slaďounké jako karamel. Ale pozor. Kdo někdy vyráběl doma karamel, dobře ví, že se může snadno připálit a je pak z něho nepoživatelný humus.
V případě Hrůzy k žádnému humusu nedošlo. Sice svou desku nemíchal úplně tak, jak by se slušelo, ale to nevadí. Nejdůležitější je, že ji nespálil!
Hrůza nám servíruje jedenáct písniček, z toho některé už se stačily stát hity (především titulní Bílá velryba začíná být provařená). Je potřeba říct, že v podstatě všechny tracky by mohly rotovat v rádiích a lidé by při nich v klidu prováděli své každodenní rituály – snídaně, čistění zubů, oblékání se…
A v tom je asi ten problém. Ty písničky jsou si strašně podobné. Takový sentimentální popíček vhodný jako kulisa. Vystačí si s jednoduchými kytarovými melodiemi, bicí a basa jsou zde vlastně jen pro dodržování taktu, a pak nějaký ten klavírek, aby se neřeklo. Pro Hrůzovy texty je zase příznačná určitá říkankovitost, ale chvílemi až blábolivost. Na druhou stranu lze vidět i to, že dokáže s verši pracovat a vhodně je vkládat do zvukové kulisy.Pokud má takhle vypadat milostný popík pro teenagery nebo naopak jejich čtyřicetileté maminky, nemám nic proti.
I druhá píseň Jsi má baletka co tančí má stoprocentně singlovou sílu. Párkrát mi ale při poslechu vytanula na mysli jedna docela konkrétní zpěvačka. Stačilo, aby si Hrůza do úst vložil slovo andělé, a už jsem viděl tu naši veřejně zakřiknutou (ale muzikantsky hlasitou) Anetu Langerovou. Je vidět, že Hrůza umí napsat výraznou píseň. Dokázal to několikrát v Ready Kirken a pak pro Anetu, když napsal Vodu živou, která mnohým z nás vehnala do očí slzy. Opravdu, nedělám si legraci. Byl jsem toho několikrát svědkem. Navíc začátek refrénu baletky zní taky trochu jako Tata Bojs, což míním jako pochvalu.
Nemá smysl zde každou píseň rozebírat. Většina z nich se dobře poslouchá, například taková Nevyslovuj to má sice jednoduchou rytmiku, jdoucí možná posluchačovi až příliš na ruku, ale vždycky v nejhorším to zachrání hudební aranže, které sice nejsou kdovíjak nápadité, ale hodí se sem. Vedle toho v písničce Déšť slyšíme britskou kytarovou pop scénu i s nezbytnými trumpetkami na konci.
Každý song je zahalen do šatiček moderního popíku, který rozhodně nemůže nikoho urazit. Možná si mnozí z vás po poslechu řeknou, že písničky jsou na jedno brdo. Ano, jsou. Avšak přesto myslím, že tak dva tracky vás budou ještě nějaký čas, ať už chcete nebo nechcete, pronásledovat.
Písničky jako přes kopírák ale obsahují i několik vychytávek, dalo by se říct dámských vychytávek. V písničce Nic v Chemnitz spolupracoval s Annou K., v singlovce Píseň kovbojská pro změnu s Lenkou Dusilovou a v předposledním songu Stopařka s Magdalenou Šalamonovou, kterou si možná ještě někdo bude pamatovat ze soutěže Česko hledá SuperStar.
Na Hrůzovi je sympatické, že písničky zbytečně nenatahuje. Jen u poslední s názvem Noční letci si trošku vyhodil z časového kopýtka a naservíroval nám pětiminutovou skladbu, se kterou si evidentně nejvíc vyhrál.
Takže… Michala Hrůzu bych rozhodně nezatracoval. Má na to stát se čelným představitelem chytrého středního proudu, proudu, který neurazí, ale ani pořádně nechytne za pačesy. Michal Hrůza je prostě ready…
Autor recenze: José Armando
Michal Hrůza: Bílá velryba, CD, 41 minut, 22. 10. 2007 vydal
Universal Music
Tracklist:
01. Magnetická energie
02. Jsi má baletka co tančí
03. Bílá velryba
04. Nic v Chemnitz
05. Nevyslovuj to
06. Kulka
07. Píseň kovbojská
08. Sbohem a šáteček
09. Déšť
10. Stopařka
11. Noční letci
www interpreta: http://www.michalhruza.cz/
Zhlédnuto: 4898× | Komentářů: 0
Zatím žádné komentáře.